Turistické cíle v okolí obce Hoslovice

Barokní kamenný silniční most přes Mlýnský náhon v jihozápadní části města. Podklenutý nízkým polokruhovým obloukem a doplněný samostatným menším mostkem pro pěší. Dopravní stavba z poloviny 18. století. Chráněný v rámci plošné památkové ochrany.

Patrový silniční most - propustek přecházející přes bezejmenný potok na silnici z Budětic na Rabí. Vyzděný z lomového kamene. Původ lze hypoteticky zařadit do období 2. poloviny 18. století - údajně vybudovaný kolem roku 1770. Industriální dědictví.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenujících Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z počátku 17. století. Kamenný silniční most se dvěma segmentovými oblouky a středním pilířem s břitem. Ve středu poprsně mostu na severu osazen litinový křížek.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenující Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z 18. století. Zachována jen východní polovina mostu, druhá západní byla zničena za velké povodně v roce 1890. Byla nahrazena novodobou vodorovnou železobetonovou deskou.

První zmínka o vsi je z r. 1263, kdy patří k vimperskému panství. V r. 1494 získává Bohumilice Zdeněk Malovec z Chýnova. Po něm kolem r. 1549 dědí panství Jan Malovec z Chýnova a staví zde ren. tvrz. V r. 1818 zámek přestaven a v r. 1890 přistavili Lumbové západní křídlo. Dnes je používán k bydlení.

Barokní morový sloup stojí ve východní části náměstí. Sochařská práce Jana Hoffmana z r. 1725. Na trojstupňové podezdívce je trojlaločný podstavec s volutovými konzolami, na němž je sloup s hladkým dříkem a hlavicí. Na ní je umístěna zeměkoule s obláčky a andělíčky a plastika Panna Marie Immaculaty.

Toskánský sloup na kamenném podstavci z roku 1708 od neznámého autora. Na vrcholu sloupu stojí drobná plastika, znázorňující svatého Josefa s Jezulátkem v náručí. Vysvěcení plastiky provedl tehdejší horažďovický děkan Václav Nigrýn. Jedná se o starší ze dvou votivních sloupů na území Horažďovic.

Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.

Věžovitá tvrz ze 14. století upravená po třicetileté válce, nejpozději v 1. polovině 18. století na sýpku.

Barokní socha antického vojáka umístěná na velkém nádvoří zdejšího zámku vedle kašny. Původně v oboře u Chrástu. Z poloviny 18. století. Socha v životní velikosti na žulovém podstavci se soklem a krycí deskou. Mužská postava oděná v šaty antického vojáka; na hlavě má helmici. Památkově chráněná.

Barokní socha světce stojí nedaleko severní brány do areálu zámku (původně stávala před sýpkou v dolní části prostoru před zámeckým parkem). Kolem poloviny 18. století. Světec je ztvárněn v tradičním ikonografickém pojetí. Originál sochy je umístěn ve vstupní chodbě hasičské zbrojnice čp. 235.

Socha ve východním cípu trojúhelníkového náměstí pochází z roku 1794. Zobrazuje světce v typickém postoji. Obklopuje ji nízká čtvercová balustráda s rokokovými vázami na nárožních pilířích. Sokl sochy vykazuje rysy nastupujícího klasicismu. Nedávno byla obnovena v rámci celkové opravy náměstí.