Turistické cíle v okolí obce Hoslovice

Lovecký zámeček na úpatí Ždánova vystavěný knížetem Gustavem z Lamberka.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Bývalá tvrz přestavěná na renesanční obdélný dvoupatrový zámek s hřebínkovými klenbami v přízemí. V letech 1865–68 Thun-Hohensteiny rozšířen a novogoticky přestavěn.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Renesanční zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. Roku 1680 byla postavena zámecká kaple. Dnes je zámek po renovaci a jsou zde byty.

Židovský hřbitov na jihozápadním okraji města byl založen po roce 1696. Po roce 1860 došlo k podstatnému rozšíření plochy, poslední pohřeb v 60. letech 20. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Jediná nemovitá připomínka existence strakonické židovské obce.

Židovský hřbitov z doby před rokem 1724, dochováno asi 120 náhrobků převážně z místního vápence. Poslední pohřeb v roce 1901. Hřbitov je obehnán kamennou zídkou, je dobře udržovaný.

Hřbitov založený kolem roku 1724. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1732. Dochovalo se asi 30 stojících náhrobků, torzo márnice a hřbitovní zeď.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Židovský hřbitov pravděpodobně z konce 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1688. Užíván do roku 1942, kdy byli místní Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Dochován cenný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Márnice z 19. století na konci 20. století rekonstruována.

Židovský hřbitov založený roku 1692. Používán byl do roku 1932. V roce 1958 byl opuštěný hřbitov vyhlášen kulturní památkou. Má rozlohu 1378 m2, je na něm 170 náhrobků, nejstarší z roku 1729. Hřbitov je volně přístupný, branka v místě zbořené obřadní síně není zamčená.