Turistické cíle v okolí obce Švejcarova Lhota

stavby z let 1925-39, které se významně podepsali na tváři Opavy

Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.

Věžovitá tvrz z 15. století, jako panské sídlo sloužila do roku 1520, poté utilitární využití. Další obytná budova, která stála v sousedství, zanikla. Dnes stojí v soukromé zahradě.

Bývalá tvrz, zmiňovaná již r. 1407, později přestavěná na barokní zámeček. V roce 1977 byla budova zámku adaptována místním JZD. Barokní patrová budova s otevřeným věžovitým rizalitem v průčelí a zámeckou kaplí se zbytky fresek.

Na zámek přestavěná tvrz, doložená r. 1543 za Diviše Boubínského z Újezda. Po r. 1602 upravena pány z Říčan, dnešní vzhled po přestavbě Hönigsteinů z r. 1854. Čtyřkřídlá novogotická budova s nádvořím obsahuje zdivo a části portálků původní tvrze.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Mladší sídlo ve Frymburku, renesanční tvrz postavená v době, kdy už starší sídlo neexistovalo, v části pův. poplužního dvora staršího sídla Branišovskými po r. 1574. Vlastní tvrz je součástí renesančního hospodářského dvora, který je vyzdoben dodnes viditelnými sgrafity. V mapách označována Želenov.

Zřícenina hradu postaveného v roce 1355 Petrem z Rožmberka na základě povolení Karla IV. V pozdní gotice přestaven na pevnost. V roce 1977 je strážní věž upravena na rozhlednu.

Renesanční, barokně upravený zámek na místě gotického hradu Bavorů ze Strakonic, s hranolovou věží a renesančními arkádami ve dvoře. Při obléhání města v r. 1307 zde zemřel Rudolf Habsburský.

Telekomunikační věž o výšce 50 m s vyhlídkovou plošinou z roku 2005. Plošina se nachází ve 29 m a vede na ní 152 kovových schodů.

Soubor zděných staveb mlýna s doškovými střechami a jeho zázemí (mlýnice, sýpka, chlévy, kolna, stodola). Mlýn zřejmě vznikl již ve 14. století, prvně je písemně doložen v r. 1654. Bez modernizací 20. století jde o unikátní historickou památku.

Poprvé jsou Hoštice připomínány ve jménu Viléma z Hoštic, ve 13. století. Dominantou obce je Kostel Narození Panny Marie z roku 1593. Dále je zde zámek, postavený v 17. století, patrně na místě původního sídla. Zajímavý je židovský hřbitov ze 17. století, který se nachází za obcí.