Turistické cíle v okolí obce Borová Lada

Farní kostel města Vimperka připomínán za pánů z Janovic roku 1365, část zřejmě starší. Přestavba počátkem 16. stol., úpravy v 18. a 19. stol. V sousedství velká zděná zvonice – městská věž.

Barokní zděný kostel byl postaven r. 1804-1805 na místě původního dřevěného kostelíka z r. 1788. Na první pohled zaujme výrazná báň kostela a pokrytí jeho jižní stěny šindelem (na Šumavsku často používaný ochranný prvek staveb). Vnitřní zařízení kostela je barokní, převážně z doby jeho vzniku.

Původně raně gotický kostel (portál v severní stěně lodi), rozšířený v renesanci a v baroku. Po polovině 19. století byla přistavěna věžička v průčelí a v nynější podobě vystavěna samostatně stojící zvonice.

Pozdně barokní kostel z roku 1781 sloužil původně jako farní pro králováckou obec Stachy. Po postavení nedalekého empírového kostela slouží jako hřbitovní. Opraven byl počátkem 70. let 20. století, dnes minimálně využíván.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. s obdélnou valeně klenutou lodí a čtvercovým křížovou žebrovou klenbou zaklenutým presbytářem. Upraven barokně (1708) a novogoticky (1857). V lodi raně gotický portál, v interiéru gotické a renesanční náhrobníky, sanktuarium a nástěnné malby z 14. a 15. stol.

Původně románský kostel (1220–40?), poprvé připomínán 1365. Farnost zanikla za reformace, obnovena 1857, dnes spravována z Vimperka. Kostel upraven ve 2. pol. 17. stol. a v 19. stol. (prodloužena loď, snížena věž). Západně od něj barokní fara.

Původně gotický kostelík z poloviny 13. století se připomíná poprvé k roku 1370. Dnešní stavba převážně z roku 1899, z původní se zachovala věž a západní část lodi. Obklopen hřbitovem se zajímavými hrobkami.

Pseudogotický kostel sv. Štěpána byl postaven na místě pův. dřevěného kostela z r. 1765, který vyhořel r. 1889. V l. 1892-1894 byl postaven nový kamenný kostel podle plánů kostela v Knížecích Pláních. V l. 1994-1999 prošel kostel celkovou rekonstrukcí. R. 2002 zavěšen nový zvon Panny Marie Pomocné.

Kostel v Horní Vltavici byl postaven 1724–27 na místě starší kaple. Rozšířen byl roku 1859. Část mobiliáře sem dodala lenorská sklárna, jejíž majitelé jsou pohřbeni v hrobce jižně od kostela.

Zřícenina hradu z 13. stol. První zprávy o hradu pocházejí až z roku 1359, kdy jej Karel IV. uznal jako součást vimperského panství. Opuštěn byl v 1. pol. 16. stol. a od roku 1547 se uvádí jako pustý. Jeho zkázu završil požár koncem 16. stol.

Dvoupatrová budova zámku s raně barokním arkádovým průčelím obsahuje pův. gotickou tvrz vladyků z Čestic, přestavěnou renesančně Hodějovskými po r. 1600. Po r. 1660 doplněna raně barokní 10tibokou přístavbou kaple a parkem s grottou a pavilonem.

Jako sídlo majitelů kdysi slavné lenorské sklárny sloužil od poloviny 19. století do roku 1945 takzvaný zámeček, postavený v pozdně empírovém slohu ve formě dvou budov se společným nádvořím. Dnes zde funguje hotel.