Turistické cíle v okolí obce Horní Vltavice

Betonový obloukový most přes Teplou Vltavu postavila v Horní Vltavici r. 1926 firma Pittel a Brausewetter Betonbau Praq náhradou za již nevyhovující dřevěnou stavbu z pol. 18. stol. Do stavby nového mostu byla zakomponována i původní barokní kaple svatého Jana Nepomuckého.

Věžovitá tvrz ze 14. století upravená po třicetileté válce, nejpozději v 1. polovině 18. století na sýpku.

Socha ve východním cípu trojúhelníkového náměstí pochází z roku 1794. Zobrazuje světce v typickém postoji. Obklopuje ji nízká čtvercová balustráda s rokokovými vázami na nárožních pilířích. Sokl sochy vykazuje rysy nastupujícího klasicismu. Nedávno byla obnovena v rámci celkové opravy náměstí.

Jeden z mála domů na vimperském náměstí, který si zachoval původní vzhled z doby před velkým požárem města v roce 1904. Budovu r. 1727 koupilo město a přestavělo ji na radnici, potřebám městské samosprávy slouží doposud. Pod domem gotické sklepy, s malou expozicí o vimperské větvi Zlaté stezky.

Dřevěná kaple, pod vrcholem Stožecké skály (Stožeckým hradem) v I. zóně Šumavského chráněného území, je ukázkou lidové řežbářské práce. Byla postavena v první polovině 19. století při prameni léčivé vody a obnovená v roce 1988.

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Elektrárna byla roku 1914 zřízena v říčním km 421,2 Teplé Vltavy jako součást františkovské papírny. Rekonstruována 1991, po povodních 2002 nová turbína. Voda se přivádí 1200 m dlouhým náhonem, čímž se dosáhne spádu 26 m. Instalovaný výkon činí 320 kW.

Derivační elektrárnu na konci dlouhého náhonu na pravém břehu Teplé Vltavy vybudoval majitel papírny Jakob Kraus v nedalekém Františkově (Kvilda) v letech 1911–13 přestavbou bývalého Paulova mlýna. Postsecesní architektura provozní budovy zůstala zachována i při nedávné rekonstrukci po r. 2002.

Výrazné (až 3m hluboké) pozůstatky příkopů opevnění čtvercové pěchotní reduty o hraně cca 50m s dvojicí baterií z počátku třicetileté války na bývalé Zlaté stezce u Soumarského mostu.

Dvoupatrová dřevěná krytá vyhlídková věž z roku 2011 je součástí naučné stezky Soumarské rašeliniště. Lze z ní pozorovat postupnou revitalizaci rašeliniště, na němž byla ukončena těžba rašeliny v roce 1998.

Bývalá tvrz přestavěná na renesanční obdélný dvoupatrový zámek s hřebínkovými klenbami v přízemí. V letech 1865–68 Thun-Hohensteiny rozšířen a novogoticky přestavěn.