Turistické cíle v okolí obce Husinec

Přestavěná budova renesančního panského sídla postaveného po r. 1593 Arnoštem Vitanovským z Vlčkovic, r. 1685 přikoupena i se vsí Ditrichštejny k panství ve Vlachově Březí. Zachovány tři různé druhy zajímavé sgrafitové výzdoby fasád.

Barokní zámek byl postaven na konci 17.stol., před r. 1690 vyhořel, ale kolem r. 1702 byl znovu obnoven. Patrně za hraběte Karla Reye, který zámek koupil v r. 1826, byl poslední pokoj v severním křídle přestavěn na domácí kapli sv. Karla Boromejského

Zřícenina tvrze. Čestice se zmiňují již r. 1243. Prvními majiteli byli Přechové z Čestic. R. 1520 byla pro loupežné výpravy Přecha z Čestic vypálena vojskem. Dalšími majiteli byli Hodějovští z Hodějova, r. 1622 Hýzrlové z Chodů. Ti se rozhodli postavit pohodlnější zámek a tvrz byla později zbořena.

Vyhlídková plošina ve výši 7 m nad terénem je přisazena k telekomunikačnímu stožáru nad Česticemi poblíž zdejší Kalvarie (viz heslo). Volně přístupná od postavení roku 1999.

Obecní chlebová pec vznikla v Lenoře v I. polovině 19. století. Svému účelu sloužila ještě několik let po II. světové válce. Roku 1998 byla opravena, užívá se k veřejnému pečení každou poslední sobotu v letních měsících.

Renesanční tvrz nechali po roce 1594 vybudovat Budkovští z Budkova. Za Ditrichštejnů byla tvrz kolem roku 1680 upravena na sýpku. Patrny zbytky renesančního sgrafitového kvádrování. Obestavěna přístavky a nepřístupná.

Původně renesanční tvrz postavená Ezechielem Malovcem, rozšířená po požáru v roce 1607, začátkem 19. století přestavěna na pseudogotický zámek. Dnes sídlo Obecního úřadu.

Věžovitá tvrz z 15. století, jako panské sídlo sloužila do roku 1520, poté utilitární využití. Další obytná budova, která stála v sousedství, zanikla. Dnes stojí v soukromé zahradě.

Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.

Na zámek přestavěná tvrz, doložená r. 1543 za Diviše Boubínského z Újezda. Po r. 1602 upravena pány z Říčan, dnešní vzhled po přestavbě Hönigsteinů z r. 1854. Čtyřkřídlá novogotická budova s nádvořím obsahuje zdivo a části portálků původní tvrze.

Řadový patrový dům v jihozápadní části husineckého náměstí zřejmě renesančního původu získal roku 1937 malovanou fasádu od místního malíře Josefa Krejsy (1896–1941), která se nese ve výrazném vlasteneckém duchu, propojující dějinné postavy od Václava IV. po legionáře.

Původně zde stála tvrz ze 14. stol. Na jejích základech postavena nynější fara ve třech stavebních fázích - od 16. do 18. stol. Vlastní budovu fary tvoří dvě křídla do písmene "L". Z hospodářského dvora zůstala jen budova chlévů a bývalá farní zahrada. Nyní je zde turistické informační centrum.