Turistické cíle v okolí obce Mahouš

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.

Památkově chráněná zděná uzavřená usedlost na západní straně návsi, pravděpodobně ze 17. stol.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

Zámek byl přestavěn ze starší vyhořelé tvrze v l. 1668–1674 stavitelem Antoniem de Maggi a sloužil jako obydlí vrchnostenských úředníků. Později zde byla umístěna škola a po jejím přestěhování do jiné budovy v roce 1982, je zámek téměř prázdný.

V centru města na hlavní, Masarykově třídě je na historickém domě čp. 38 pamětní deska Jana Kostohryze, posledního velitele 311. perutě RAF, který v tomto domě prožil dětství a mládí. Deska odhalena v roce 2016.

Bývalý panský dvůr, jehož čtyři přízemní křídla obklopují prostorné čtvercové nádvoří. Má barokní podobu, starší renes. zdivo se snad zachovalo ve východním křídle (renesanční tvrz - Jindřich Častolár z Dlouhé Vsi v letech 1575-1579; zanikla při barokních přestavbách na panský dvůr). Nepřístupný.

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.

Fara stojí na západní straně náměstí u kostela sv. Jakuba. Původně renes. objekt s barokními, klasicistními a pozdějšími úpravami. Obdélná patrová budova se strmou sedlovou střechou; v přízemí vlevo vjezd do dvora, vchod do fary a mezi nimi dvě okna s mřížemi. Je jednou z nejstarších budov městyse.

Patrová obytná budova fary, jejíž starší jádro pochází z poloviny 16. století. Přestavěna v roce 1749 a naproti ní nalevo od vjezdové brány postaven patrový špýchar. Další úpravy kolem poloviny 19. století. Hospodářské objekty z konce 19. a poč. 20. století. Areál fary památkově chráněn.

Pův. rezidenční dvůr, jako tvrz (dolejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Po prodeji dvora s tvrzí r. 1581 Vilémovi z Rožmberka změněna na poddanskou usedlost. Tvrz byla po navrácení původním majitelům opravena. Slouží v současnosti jako soukromý rodinný obytný dům.