Turistické cíle v okolí obce Borovany

Na místě původního stavby z 13. století postaven počátkem 16. století dvojlodní kostel. Roku 1613 sklenuto dvojlodí a postavena věž. Kolem roku 1740 zřízen štít nad závěrem, který vytváří ilusi hlavního průčelí, a upraveny fasády i zařízení kostela.

Areál kostela, zvonice a hřbitova s ohradní zdí v centru obce. Původní kostel během třicetileté války zbořen. Znovu vystavěn v 1. polovině 17. století, s přestavbami v 18. a 19. století. Kostel jednolodní s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií, krytý sedlovou střechou; vedle patrová zvonice.

Významný raně gotický kostel ze závěru 13. století s žebrově klenutým presbyteriem. Nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Přístavba věže a zaklenutí lodi v 19. století.

Hřbitovní kostel sv. Víta byl vystavěn v l. 1681–82 italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Nedaleko kostela se nachází kostnice, která sloužila jako krypta příslušníkům kolodějské větve rodu Vratislavů z Mirovic.

Historická kovárna u č. p. 57 na břehu Velkého borovanského rybníka patrně z 1. poloviny 19. století byla r. 2011 prohlášena za kulturní památku. Její podloubí je volně přístupné veřejnosti.

Kříž stojí na místě nejstaršího, dnes beze stopy zaniklého, týnského kostela, zasvěceného sv. Kateřině. Vztyčen byl za epidemie cholery v roce 1850. Litinový kříž městu věnoval budějovický loďmistr Vojtěch Lanna.

Dřevěná rozhledna (13 m, 503 m n. m.) byla postavena na návrší Kupa u vesnice Jestřebice, dříve zde stával triangulační bod (rozebrán v 50. letech 20. stol.). Rozhlednu dal postavit r. 2009 OÚ Bernartice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je krásný výhled na Táborsko, Českou Sibiř a další.

Železný kříž s mramorovým podstavcem na opukovém kvádru z r. 1824 vytvořen jako poděkování za záchranu života budoucího významného českého průmyslníka Vojtěcha Lanny po ztroskotání lodi na jezu v Horním Lipovsku. Na současné místo přenesen 1852.

Původně goticko-renesanční dům na význačném místě týnského náměstí. V roce 1795 v něm byla zřízena lékárna. Označení U Zlatého orla od 19. století. Lékárna v domě fungovala do 60. let 20. století.

Původní opevnění z roku 1323 nahradila za vlády Jiřího z Poděbrad nová hradba na severním okraji města, rozčleněná pětibokými baštami. Uprostřed se nacházela brána se dvěma věžemi, zbořená v 19. století. Hradba většinou ukrytá mezi domky.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Pozdně barokní návesní kaple čtvercového půdorysu, se stanovou střechou.