Turistické cíle v okolí obce Borovany

Vodárenská věž byla r. 1755 vystavěna díky zámecké paní Marii Terezii, rozené Šternberkové. Voda z ní byla čerpána do zámku, panského a městského pivovaru, kláštera a do kašny na náměstí. Ve 20. letech 20. století dostala věž novou fasádu.

Židovské osídlení je v obci doloženo od počátku 18. století. Synagoga byla postavena 1. pol. 19. stol. Bohoslužby se v synagoze konaly do 30. let 20. století Po druhé světové válce upravena na kulturní dům a kino. Dnes je nevyužita a chátrá.

Synagoga postavená v centru bechyňské židovské čtvrti po roce 1827, zřejmě na místě starší stavby téhož určení. Z veřejně přístupného místa viditelné jen úzké novorománské průčelí. Po roce 1945 museum požární ochrany, dnes museum turistiky.

Tálínský rybník o rozloze 50 ha leží na západním okraji obce Tálína jižně od Písku. Je doložen od r. 1515, ale nejvíce ho proslavila zlidovělá písnička, kterou složili dva zamilovaní mládenci, vesničtí muzikanti, docházející po jeho hrázi za krásnou dcerou místního baštýře.

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.

Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor (632,5 m). Na severním svahu studánka zvaná Pimonova a na vrcholu řada velkých balvanů. Nejznámějším balvanem na Mehelníku je Loupežnický stůl.

Zámek vystavěn r. 1635, rozšířený koncem 18. st. a znovu pak koncem 19. st. Při nešetrné přestavbě v padesátých letech 20. st. zcela zlikvidován zámecký ráz budovy.

Přírodní památka v údolí Vlásenického potoka vyhlášena r. 1956. Předmětem ochrany je zachovalé, hluboce zaříznuté až kanoňovité údolí s lokalitou pérovníku pštrosího. Nedaleko ústí potoka do Lužnice je 1,5 m vysoký Vlásenický vodopád, nad levým břehem stopy slovanského hradiště Dražice.