Turistické cíle v okolí obce Ražice

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Kostel postavila pravděpodobně kolem roku 1270 zvíkovská královská huť. Severní loď s věží přistavěna ve 14. stol. Jižní loď později sloužila katolíkům, severní utrakvistům. Poslední výrazná přestavba kostela proběhla v 18. století.

Renesanční tvrz, vybudovaná pravděpodobně za Řepických ze Sudoměře. Tvrz střídala majitele, posledními šlechtickými majiteli byli Černínové. V hmotě dvora se dochovala obytná část tvrze s poměrně dobře zachovanými interiéry.

Křížová cesta z jednotně řešených kapliček, postavených z místní žuly, spojuje oba radomyšlské kostely. Byla zřízena roku 1762, o dva roky později ji v extravilánu doplnila lipová alej. Cestu zasáhla stavba železniční trati roku 1899. Lipová alej byla zdařile rekonstruována v posledních letech.

Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil 1696 Filip Emanuel Buquoy. První etapa stavby dokončena 1754. Od roku 1801 schwarzenberský, 1816–17 zvýšen o II. patro a upraven ve stylu pozdního empíru. Pozemková reforma vedla 1924 k jeho prodeji, po roce 1948 jednotka pohraniční stráže. Dnes prázdný.

Renesanční zámek byl gotickou tvrzí, která byla postavena r. 1352. Vilém z Rožmberka dal tvrz r.1559 přestavět na čtyřkdřídlý renesanční zámek. R. 1805 byly provedeny zajišťovací práce, které zabránily sesedání zdí.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Sloup se sochou Panny Marie, doprovázený na nižších částech podstavce sochami svatých Fabiana a Šebastiana. Práce některého příslušníka rodiny Platzerů (Richard?) z roku 1860 dokazuje dlouhotrvající přežívání barokních forem v prostředí jihočeského venkova. Rekonstruováno 2007–08.

Sloup se sochou Immaculaty obklopený sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína, Vojtěcha a čtyř andílků z let 1720–40, původně na Velkém náměstí, od roku 1939 na současném místě (Malé/Palackého náměstí). Opraven v 80. a 90. letech 20. století.

Zastřešená úzká - mírně se rozšiřující - ulička se středověkou dispozici, z obou stran lemovaná řeznickými krámky. Kolem roku 1700 bylo ústí uličky do náměstí zahrazeno barokní branou s trojúhelníkovým štítem a s reliéfem porážky býka a řeznickým lvem. Barevnost reliéfu odpovídá jeho původní podobě.

Zbytky opevnění, které bylo postaveno ve 13. století, zvyšováno a zpevňováno bylo až do 17. století. Ze 3 bran a 4 branek se žádní nedochovala. Zachovány bašty a fragmenty hradební zdi, v r. 2006 rekonstruován parkán v místech bývalé Putimské brány.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.