Turistické cíle v okolí obce Protivín

Patrně středověké a raně novověké drobné sídlo (dvorec či tvrz). První zmínka je až z r. 1484 (Rynart Pakosta z Libívě). Místo, kde stála, není známo. Hypoteticky lze jen uvažovat o rozlehlé usedlosti č. p. 2, která je zcela přestavěna. Soukromý majetek - nepřístupný.

Původně budova Buquoyského zámečku z počátku 18. století. Jedná se o typickou barokní budovu s velkým štítem umístěným nezvykle nad delší průčelí. Objekt později sloužil jako fara, v současnosti se zde nachází klášter řádu Šedých sester. Zámek není přístupný veřejnosti.

Zaniklá gotická tvrz z počátku 14. století. Sídlo zakladatele starého českého rodu Malovců z Malovic: Bohuslava - Bohuslaus de Malowitz; patřil k nejvíce rozvětveným rodům v českých zemích. Stála v místech dnešních domů č. p. 10 a 11. Poslední zmínka o ní je z roku 1597.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Zbytky opevnění, které bylo postaveno ve 13. století, zvyšováno a zpevňováno bylo až do 17. století. Ze 3 bran a 4 branek se žádní nedochovala. Zachovány bašty a fragmenty hradební zdi, v r. 2006 rekonstruován parkán v místech bývalé Putimské brány.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Přírodní památka - geologická lokalita vyskytujících se turmalínových shluků v pegmatitovém tělese pronikajícím křemenným syenitem. Nachází se za zdí u zadního traktu stavení čp. 28 ve vsi u silnice nedaleko kostela sv. Havla. Volně přístupná památka.

Barokizující lidová stavba návesní kaple čtvercového půdorysu typická pro konec 18. století; spojená funkce kaple a zvonice. Dnešní podoba nejspíše z roku 1924, kdy byla upravena střecha (původně zde byla cibulovitá střecha s dvouramenným křížem). Památkově chráněná.

Návesní kaple z roku 1861. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, s trojúhelným štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. Na hřebeni střechy v průčelí čtyřhranná zvonice s jehlancovou stříškou. Není kulturní památkou, ale je uvedena v památkovém katalogu NPÚ.