Turistické cíle v okolí obce Předotice

V zámek byla přestavěna starší tvrz, někdy mezi l. 1543-86 pravděpodobně J. Kalenicem mladším. Další majitel, K. Hildprandt dal zámek v l. 1921-22 přestavět v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele V. Volfa. Nyní je zde drážní učiliště.

První obecní pivovar byl v prostorách hradu zřízen v roce 1517. V letech 1862–64 zde byla vybudována sladovna, která sloužila do roku 1973. V letech 2000 – 2008 celková rekonstrukce, dnes kulturní centrum zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti.

Sousoší Nejsvětější Trojice na čimelickém náměstí bylo postaveno za svobodného pána z Bissingenu po roce 1750. Jde o dílo význačného sochaře Jana Hammera. Tvoří jej sloup s plastikou Nejsvětější Trojice a pět dalších plastik světců.

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.

Špitál postaven roku 1762. Jedná se o jakýsi starobinec poskytující útulek nemocným, zestárlým a práce neschopným kosteleckým lidem. Na všechno co se ve špitálu dělo dohlížel místní farář. V současné době je v bývalém špitále umístěno místní muzeum.

Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku.

Stavba s fasádami s novorománskými prvky z roku 1865 na místě renesanční radnice, zničené požárem města 1834. Od roku 1905 zde sídlily státní úřady (do zrušení okresu roku 1960). Dnes tu působí městské museum a základní umělecká škola.

Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Průčelí zámku upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.

Barokní zámek z konce 17. století na místě tvrze ze 16. století, postaven Běšíny z Běšin. V pol. 19. stol. připojen knížetem Jiřím Kristiánem z Lobkowicz k čimelickému velkostatku. Po válce majetek JZD, dnes je zchátralý objekt v soukromých rukou.

Zřícenina hradu, vzniklého před polovinou 13. století. Hrad měl mnoho majitelů, byl několikrát přestavován. Roku 1619 dobyt a zpustošen Martinem de Hoeff-Huerta, roku 1645 vypálen švédskými vojsky. Jezuité zde nechali postavit zámek, v 2. polovině 19. století opraven.

Zámek byl postaven jezuity na místě staršího hradu zničeného za třicetileté války a dokončen někdy před r. 1720. Zámek byl využíván jako letní sídlo a obydlí pro hospodářské úředníky. Nyní je v soukromém vlastnictví a chátrá.