Turistické cíle v okolí obce Včelnička

Kamenná boží muka se skládají z různě starých částí. Mladší toskánský sloupek bez krycí desky je barokní ze 17. století. Kaplice má znaky pozdně gotického tvarosloví a je datována do poloviny 16. století. Na vrcholu je kovový křížek, v mělkých nikách obrázky světců. Památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka z roku 1661 byla do pelhřimovské Děkanské zahrady přenesena. Zajímavá kamenická práce s dochovanými nápisy na podstavci a symboly Kristova utrpení (např. hřeby, kopí, houba s octem, kostky, důtky) na dříku. Na lucerně je vedle kříže i drobné sousoší Piety.

Žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Boží muka jsou památkově chráněna.

Barokní boží muka s hranolovým dříkem z roku 1696. Původně stávala u Starého Pelhřimova nad Strachovem. Do Děkanské zahrady byla přenesena ve 20. století. Mají vysoký hranolový sokl, zdobený na všech stranách nápisy. Dřík je zdoben rytinami symbolů Kristova utrpení. Památkově chráněna od roku 1958.

Gotická tvrz Doudlebských z Doudleb přestavěná v pol. 18. st. na čtyřkřídlý, jednopatrový barokní zámek s věžovitým rizalitem (upravený pozůstatek někdejší věže?) uprostřed jižního průčelí. Zadní trakt je dvoupatrový. Od r. 1954 domov seniorů.

Zámek pravděpodobně ze 17. stol., jehož dnešní podoba pochází z pozdně klasicistní úpravy provedené roku 1841. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem a v zámku zřízen Diagnostický ústav sociální péče.

Vrchol s balvany a opuštěným lomem na mrákotínskou žulu. Dříve zde stála zeměměřičská věž využívaná i jako rozhledna.

Renesanční zámeček stojící na místě původní tvrze, později novogoticky upraven. Dnešní vzhled dala zámku novorenesanční přestavba v letech 1903 - 1912.

Původně pozdně středověká tvrz, přestavěná v pol. 17. století či nejpozději ve 2. pol. 18. stol. v barokní zámek, po r. 1810 přestavěn klasicistně, na břehu Zámeckého rybníku na okraji nejzápadnější moravské obce. Dvojkřídlá patrová budova s nárožní věžicí a mansardovou střechou. Soukromý majetek.

Zaniklá tvrz ze 14. století Beneše z Chotěmic, zmiňovaná i v dějinách Lovětína r. 1432, zanikla koncem 16. stol. a zůstal jen hospodářský dvůr. Jan Sádlo z Kladrubec prodal počátkem 16. stol tvrz, dvůr a ves Kateřině, kněžně Saské.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného po roce 1262 Benešem z Choustníka. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.

Zámek postaven Černíny poč. 17. stol., upraven Šporky po r. 1674, za Netolických rozšířen po r. 1843 do dnešní podoby. Po r. 1945 domov důchodců, dnes bez využití. Obdélná jednopatrová pův. renesanční budova bez výraznějších architektonických znaků.