Turistické cíle v okolí obce Včelnička

Farní kostel v Hrobech je zmiňován už od roku 1358. V letech 1569 a 1666 vyhořel a duchovní správa zde byla obnovena v roce 1687. Roku 1791 kostel vyhořel opět a obnoven byl až v roce 1828. Následně byl několikrát restaurován až do dnešní podoby.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budislavi je gotického původu, radikálně barokně přestavěn v 17. stol. a r. 1741 doplněn o věž. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně filiální raně gotický kostel, snad z přelomu 13. a 14. století. V roce 1365 je kostel uváděn jako farní. Loď kostela byla rozšířena v 15. století, jižní předsíň doplněna v 16. století. Roku 1673, 1734 a 1768 byl opravován. Poslední výraznější úpravy proběhly ve 2. polovině 19. století.

Kostel vznikl přístavbou k pův. kapli nad údajně zázračně léčivou studánkou z r. 1542. R. 1717 byla přistavěna loď kostela, r. 1718 byla přestavěna věž (r. 1722 zvýšena). R. 1861 byl kostel přestavěn. V interiéru je mj. barokní kazatelna ze 17. stol. s pozdně gotickou sochou P. Marie s Ježíškem.

Děkanský kostel Narození sv. Jana Křtitele románsko-gotického původu z konce 13. stol., upravován ve 14., 15. a 16. stol., věž přistavěna před r. 1620. Obnoven po požáru z r. 1814. Zachovány zbytky gotických fresek a cyklus barokních maleb. Novogotické zařízení s obrazy Ant. Lhoty z 19. stol.

Kostel v Choustníku je gotického původu z 14. Stol., původně zasvěcen sv. Václavovi, při barokní přestavbě v letech 1673-1687 nově zasvěcen Navštívení Panny Marie. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Raně barokní jednoduchý kostel s obdélnou lodí, čtvercovým závěrem a sakristií nechal vystavět Jan Malovec v letech 1667-1671. Vysoké západní průčelí zdobí kamenný portál trojúhelníkovitým štítem, nad nímž jsou tři kamenné erby a reliéf Panny Marie Bolestné s mečem. Mobiliář z doby výstavby.

Původně gotický farní kostel, roku 1737 přestavěn po požáru barokně. Jednolodní stavba s obdélníkovým presbytářem, se sakristií a oratoří po straně. Vysoké vstupní průčelí je zakryto budovou bývalé radnice a samostatně stojící zvonicí. V interiéru jsou malby Jana Vysekala z konce 19. století.

Hrazený, původně farní, gotický kostel, postavený v první polovině 13. století. V průběhu let byl několikrát přestavován (1500, 1744, 1797, 1842 a 1894) až do dnešní, pozdně barokní podoby. O rozsahu a původní stavební podobě není do 15. stol. nic známo.

Trojlodní bazilika z počátku 14. století, poprvé uváděna r. 1439. Rozšířena v r. 1553, r.1576 přistavěna 60 m vysoká věž. Přestavěna v l. 1646 a 1766. Cínová křtitelnice z r. 1517, křížová cesta od V. Foerstera a dřevěné jesličky F. Bílka.

Kostel sv. Filipa a Jakuba v Žirovnici je monumentální novogotická stavba z let 1868-1872, která nahradila starší svatyni gotického původu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2003 též chráněnou kulturní památkou.

Původně opevněný gotický kostel založen před r. 1348, upraven roku 1642, poslední úpravy kolem roku 1856.