Turistické cíle v okolí obce Zachotín

nebo vyberte

Zachotín

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 220 záznamů, 8 / 19 stran, vyhledáno za 0.41 sec
 kaple sv. Markéty
541.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Vysočina, Cejle
Na místě současné kaple pravděpodobně stávala dřevěná zvonička. Zděnou zvonici zachytila pozemková mapa z roku 1829. Ve zvonici býval zvon z r. 1763 od Johanna Georga Kühnera, původ současného zvonu není jasný. V r. 2013 byla zvonice vysvěcena a stala se kaplí, ve které je možné konat bohoslužby.
 kaple sv. Mikuláše
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Jednoduchá novobarokní kaple byla postavena r. 1850. Postavit ji patrně nechali přívrženci Mikuláše z Vlásenice († r. 1495), prostého sedláka, později proroka a kazatele, který měl na tomto místě často dlít. Míval vidiny a rozmlouval s Bohem - na zákl. těchto rozmluv vytvořil své učení.
 kaple sv. Petra a Pavla
550.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Bílý Kámen
Barokní návesní kaple stojící na čtvercovém půdorysu se zaobleným nárožím byla postavena na konci 18. století. Interiér kaple je zaklenutý valenou klenbou s lunetovými výsečemi. Kaple má plechovou stanovou střechu zakončenou čtyřbokou zvonicí s cibulí, makovicí a křížem na vrcholu.
 kaple sv. Václava
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rohozná
Kaple sv. Václava na návsi obce Rohozná z r. 1881. Zařízení je novodobé.
 kaple sv. Vojtěcha
615.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Vysočina, Hlávkov
Čtvercová návesní kaple z druhé pol. 18. století. Fasádu má členěnou nárožními pilastry, vstup je pravoúhlý. Zastřešena je čtyřbokou helmou přecházející ve zvonici, krytou šindeli. V interiéru byla odkryta bohatá výmalba stěn. Poslední rekonstrukce v roce 2002. Památkově chráněná od roku 1958.
 kaple svaté Rodiny
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jihlava-Hosov
Návesní kapli čtvercového půdorysu postavil r. 1749 místní láník Mathes Pistauer jako poděkování za záchranu rodiny při požáru. Podle některých zdrojů je kaple zasvěcena Nejsvětější Trojici. V interiéru bývaly barokní iluzivní malby, zničené při opravě stavby. Památkově chráněna je kaple od r. 1958.
 kaplička sv. Jana Nepomuckého
455.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Těchoraz
Drobná výklenková kaplička nejasného stáří má obdélný půdorys s nikami na západní a východní straně. V nich byly umístěny dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, které byly zcizeny roku 1975. Kaple je udržována v dobrém technickém stavu.
 kaplička sv. Václava
Chvojnov
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Barokní kaplička z 18. století, s moderním reliéfem.
 kašna se sochou sv. Jakuba Většího
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.
 klášter benediktinů/premonstrátů s kostelem Narození Panny Marie
406.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Želiv
Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.
 Klepáček
610.0 m. n.m.
Formanův mlýn, U Váňů
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Opatov
Mlýn Klepáček je doložen po třicetileté válce. Mlynář Řehoř Forman uváděný r. 1651 je první z rodu mlynářů Formanů. R. 1888 mlýn získávají Váňovi, poslední zdejší mlynářský rod. Provoz byl ukončen po druhé světové válce, mlýn sloužil do 70. let k bydlení a poté k rekreaci potomků mlynářského rodu.
 Kočičí hrádek
440.0 m. n.m.
Starý zámek, Košetice
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.