Turistické cíle v okolí obce Zachotín

nebo vyberte

Zachotín

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 210 záznamů, 8 / 18 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 kaplička sv. Václava
Chvojnov
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Barokní kaplička z 18. století, s moderním reliéfem.
 kašna se sochou sv. Jakuba Většího
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.
 klášter benediktinů/premonstrátů s kostelem Narození Panny Marie
406.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Želiv
Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.
 Klepáček
610.0 m. n.m.
Formanův mlýn, U Váňů
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Opatov
Mlýn Klepáček je doložen po třicetileté válce. Mlynář Řehoř Forman uváděný r. 1651 je první z rodu mlynářů Formanů. R. 1888 mlýn získávají Váňovi, poslední zdejší mlynářský rod. Provoz byl ukončen po druhé světové válce, mlýn sloužil do 70. let k bydlení a poté k rekreaci potomků mlynářského rodu.
 Kočičí hrádek
440.0 m. n.m.
Starý zámek, Košetice
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.
 kolomazný kámen
600.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nový Rychnov
Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.
 kostel Božího Těla
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Červená Řečice
Původně gotický kostel s neobvyklým závěrem v podobě apsidy, přestavěný renesančně.
 kostel Božího Těla
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.
 kostel Jména Panny Marie (dříve sv. Mikuláše)
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Vyskytná
Jednolodní gotický kostel, pravděpodobně z druhé poloviny 14. století, jako farní uváděn roku 1384, zbarokizován a novogoticky přestavěn v roce 1908. Dochovaly se některé gotické prvky, včetně kamenné křtitelnice a zabílených fresek.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
544.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Skála
Farní kostel ve Skále je uváděn r. 1352. Nově postaven r. 1728, snad dle projektu J. B. Santiniho či T. Haffeneckera. Hlavní oltář je z období kolem r. 1740. Kazatelna je rokoková, křížová cesta od J. Vysekala z r. 1883. Ostatní vybavení je novodobé. Do vnější fasády je zazděn náhrobník z r. 1777.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nový Rychnov
Kostel vystavěn v l. 1343 až 1363. Poškozen za třicetileté války, opraven počátkem 18. století. R. 1827 zničen požárem. Opraven r. 1829.
 kostel Nanebevzeti Panny Marie
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Vojslavice
Raně středověký kostel je uváděn v souvislosti s nedalekou tvrzí. Roku 1680 vyhořel a byl obnoven, v letech 1721–23 byl upraven J. Santinim.