Turistické cíle v okolí obce Zachotín

nebo vyberte

Zachotín

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 198 záznamů, 10 / 17 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 kostel sv. Maří Magdalény
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Červená Řečice
Původně ranně gotický opevněný kostel, vystavěný před rokem 1283 pražským biskupem Tobiášem z Bechyně. Dnešní podoba je z roku 1734, kdy byl obnoven po požáru z roku 1732.
 kostel sv. Maří Magdalény
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Dolní Cerekev
Kostel pochází z pol. 13. stol., původní zdivo dochováno v západní zdi lodi. V 16. stol. přistavěna věž. R. 1723 byl přestavěn. Po požáru r. 1763 je až do r. 1765 opuštěn. Znovu přestavěn v 19. i 20. stol. Zařízení převážně novobarokní z 19. stol.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Humpolec
Kostel poprvé připomínán ve 13. stol. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. V l. 1722 –1729 byla provedena jeho přestavba za účasti Jana Santiniho. V r. 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou opravu celé věžní krytiny.
 kostel sv. Petra a Pavla
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Želiv
Původně románská stavba (kvádrové zdivo odhaleno na exteriéru), přestavěná barokně (snad podle projektu Santiniho).
 kostel sv. Petra a Pavla
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Libkova Voda
Kostel sv. Petra a Pavla založen kolem roku 1340, připomínán roku 1355. Barokně přestavěn v letech 1686–1691, v roce 1719 a 1842 vyhořel. Věž přistavena v roce 1873. Zařízení pseudogotické.
 kostel sv. Petra a Pavla
Úsobí
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn v letech 1759–60 jihlavským stavitelem A. Aiglem. Severně od kostela stojí kostnice z roku 1759. Nedaleko kostela je rokoková fara z roku 1784 a zajímavá socha Piety z roku 1786.
 kostel sv. Václava
640.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Branišov
Barokní kostel sv. Václava postaven na místě starší kaple v letech 1749–1751, snad Anselmem Luragem. Památkově chráněn je celý areál, sestávající kromě kostela z hřbitova, márnice, ze zděné ohradní zdi a z dvojice bran v ohradní zdi, situovaných po obou stranách vstupu do kostela.
 kostel sv. Vavřince
518.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rynárec
Původní románský kostel nejprve přestavěn goticky a poté roku 1733 barokně. R. 1749 poprvé opravován a poslední oprava provedena r. 2005. Z původního románského kostela pochází věž, ovšem barokně přestavěná. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem
 kostel sv. Vavřince
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Vyskytná nad Jihlavou
Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.
 kostel sv. Víta
Pelhřimov
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.
 Kostelec
Vestenhof
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Kostelec
Zaniklý hrádek jehož pozůstatkem jsou valy a náznaky zdí. Vybudován pravd. ve 13. stol., v letech 1360–1366 zmiňováni Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, r. 1364 Havel z Pacova, poté Jaroslav ze Šternberka a znovu Havel. Zanikl pravd. před r. 1464.
 Kostelec u Jihlavy
520.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Kostelec
Zaniklá tvrz ne zcela jasné historie, která pravděpodobně sloužila majitelům Kostelce, jimiž byli v letech 1360-1365 bratři Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce. Tvrz zpustla zřejmě v r. 1458 při obléhání Jihlavy Jiřím z Poděbrad. Dnes se dochoval jen ostrůvek ve zcela zatopené bývalé mokřadní louce.