Turistické cíle v okolí obce Mutišov

Věžovitá brána je součástí opevnění města, vzniklého před rokem 1366. Upravena v 16. století, původně vnitřní část komplexu (před ní stál barbakan). V 18. století doplněna vížkou na hřebeni střechy.

Budova pivovaru přestavěná Ferdinandem Sternbachem r. 1847 na jednopatrový obdélný klasicistní zámek krytý valbovou střechou. Po roce 1945 využíván státním statkem, díky zanedbání údržby ve špatném stavu. Dnes prochází rekonstrukcí.

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Pozdně barokní fara stojí na okraji vstupu do areálu kostela sv. Lamberta. Dle datace v průčelí postavena roku 1796. Zděná patrová budova na obdélném půdoryse, zdobená štukovou výzdobou s pilastry a bosáží. Areál fary doplňuje vjezdová brána s ohradní zdí a hospodářským stavením. Památkově chráněná.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Renesanční vodní zámek byl postaven zřejmě v 16. století, snad na starších základech. V r. 1856 byla baronem z Villa-Secca u zámku založena první zemědělská škola v Dolním Rakousku. V r. 1914 zde vznikl válečný internační tábor. V poslední době sloužil jako obytná budova.

Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.

Hraniční kámen na zemské hranici Čechy - Morava u modré turistické stezky Via Czechia - Českomoravská a cyklotrasy č. 1115; nedaleko Bizoní farmy Rožnov, směrem na hrad Landštejn.

Hraniční kámen na historické zemské hranici Čechy - Morava u silnice mezi Kadolcem a Starým Městem pod Landštejnem. Ve tvaru hranolu na obdélném půdoryse s trojúhelným zakončením; na nízkém soklu, na kterém jsou označeny strany zemí a rok restaurování - rok 2006.

Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.