Turistické cíle v okolí obce Dešná

nebo vyberte

Dešná

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH)
Nalezeno celkem 165 záznamů, 3 / 14 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Dolní Bolíkov
480.0 m. n.m.
Zámeček
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dolní Bolíkov
Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.
 Drosendorf
410.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, příležitostně, Rakousko, Dolní Rakousko
Hrad vznikl jako součást opevnění města Drosendorf kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Byl obléhán Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Po požáru v r. 1694 přestavěn na zámek. Dnes v majetku rodu Hoyos-Sprinzenstein.
 dvůr Mitrov
450.0 m. n.m.
Mittrowitzer Hof
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Uherčice
Dvůr s panským domem vznikl snad ve 2. polovině 17. století, kdy uherčické panství vlastnili Berchtoldové. Od poloviny 18. století zde fungoval teletník s byty panských úředníků. Po 2. světové válce byl dvůr přeměněn na vepřín. Dnes v soukromém vlastnictví.
 Eibenstein I
390.0 m. n.m.
Raabs an der Thaya - Eibenstein
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Lokalita zaniklého hradu z 12. století s výraznými terasami a stupňovými náspy. Pravděpodobně až po zániku sídla zde před r. 1160 vznikl románský kostel, jenž mohl mít ve středověku i obrannou funkci.
 Eibenstein II
Raabs an der Thaya - Eibenstein
hrad, zřícenina, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Zřícenina kdysi románského hradu z konce 12. století, přestavěného a rozšířeného goticky ve 13.-14. století. K úpadku došlo v polovině 16. století, kdy přestal sloužit jako sídlo. Ve 2. polovině 17. století již byl zřejmě zříceninou.
 expozice Petra Mladoně
452.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mladoňovice
Expozice v mladoňovické pastoušce z r. 2012 připomíná osobnost Petra z Mladoňovic, spisovatele a kazatele, přítele Mistra Jana Husa a svědka jeho tragické smrti, o níž zanechal svědectví. Byl také svědkem upálení Mistra Jeronýma Pražského r. 1416. Na návsi stojí ještě Petrův pomník.
 Frejštejn
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Podhradí nad Dyjí
Zříceniny gotického hradu nedaleko Vranovské přehrady, poprvé připomínaného v roce 1331 s kaplí sv. Kateřiny. Hrad se uvádí jako pustý od 15. století.
 Gaber
Javoří, Gaberkirche
hrad, zřícenina, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Menší hrádek byl pravděpodobně založen kolem r. 1300 pány z Javoří (von Gaber). Později přechází sňatkem do držení pánů z Eibensteinu a na konci 15. století je již popisován jako pustý. Dodnes se zachovaly především stěny hradní kaple a proto bývá celý hrad označován též Gaberkirche.
 Grossau II
490.0 m. n.m.
Großau, Raabs an der Thaya
zámek, zachovalý, nepřístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Renesanční vodní zámek byl postaven zřejmě v 16. století, snad na starších základech. V r. 1856 byla baronem z Villa-Secca u zámku založena první zemědělská škola v Dolním Rakousku. V r. 1914 zde vznikl válečný internační tábor. V poslední době sloužil jako obytná budova.
 Heinrichsruhe
432.0 m. n.m.
lovecký altán, rotunda
ostatní - palác, dům, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Chvalatice
Romantický novogotický lovecký salet (odpočinková stavba) z 30. let 19. století zvaný Heinrichsruhe, zbudovaný majitelem bítovského panství Heinrichem, hrabětem Daunem, dnes ve stavu zříceniny. Od roku 2002 zapsán v seznamu kulturních památek.
 historické podzemí
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Slavonice
Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.
 Horní Slatina
520.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, není známo, Jihočeský kraj, Horní Slatina
Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.