Turistické cíle v okolí obce Dešná

Hrad vznikl jako součást opevnění města Drosendorf kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Byl obléhán Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Po požáru v r. 1694 přestavěn na zámek. Dnes v majetku rodu Hoyos-Sprinzenstein.

Dvůr s panským domem vznikl snad ve 2. polovině 17. století, kdy uherčické panství vlastnili Berchtoldové. Od poloviny 18. století zde fungoval teletník s byty panských úředníků. Po 2. světové válce byl dvůr přeměněn na vepřín. Dnes v soukromém vlastnictví.

Lokalita zaniklého hradu z 12. století s výraznými terasami a stupňovými náspy. Pravděpodobně až po zániku sídla zde před r. 1160 vznikl románský kostel, jenž mohl mít ve středověku i obrannou funkci.

Zřícenina kdysi románského hradu z konce 12. století, přestavěného a rozšířeného goticky ve 13.-14. století. K úpadku došlo v polovině 16. století, kdy přestal sloužit jako sídlo. Ve 2. polovině 17. století již byl zřejmě zříceninou.

Zříceniny gotického hradu nedaleko Vranovské přehrady, poprvé připomínaného v roce 1331 s kaplí sv. Kateřiny. Hrad se uvádí jako pustý od 15. století.

Menší hrádek byl pravděpodobně založen kolem r. 1300 pány z Javoří (von Gaber). Později přechází sňatkem do držení pánů z Eibensteinu a na konci 15. století je již popisován jako pustý. Dodnes se zachovaly především stěny hradní kaple a proto bývá celý hrad označován též Gaberkirche.

Renesanční vodní zámek byl postaven zřejmě v 16. století, snad na starších základech. V r. 1856 byla baronem z Villa-Secca u zámku založena první zemědělská škola v Dolním Rakousku. V r. 1914 zde vznikl válečný internační tábor. V poslední době sloužil jako obytná budova.

Romantický novogotický lovecký salet (odpočinková stavba) z 30. let 19. století zvaný Heinrichsruhe, zbudovaný majitelem bítovského panství Heinrichem, hrabětem Daunem, dnes ve stavu zříceniny. Od roku 2002 zapsán v seznamu kulturních památek.

Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.