Turistické cíle v okolí obce Olšany

Druhou generaci panských sídel v Dačicích představuje starý zámek, postavený v letech 1572–9 nad dvorem tvrze. Od konce 16. století sloužil hospodářským potřebám panství, od roku 1939 jako sídlo městské správy.

Věžovitá brána je součástí opevnění města, vzniklého před rokem 1366. Upravena v 16. století, původně vnitřní část komplexu (před ní stál barbakan). V 18. století doplněna vížkou na hřebeni střechy.

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Současná roubená zvonice z tesaných trámů byla postavena v r. 1863 na místě starší dřevěné stavby. V r. 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Stavba je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek.

Pozdně barokní fara stojí na okraji vstupu do areálu kostela sv. Lamberta. Dle datace v průčelí postavena roku 1796. Zděná patrová budova na obdélném půdoryse, zdobená štukovou výzdobou s pilastry a bosáží. Areál fary doplňuje vjezdová brána s ohradní zdí a hospodářským stavením. Památkově chráněná.

Historický měřičský katastrální sloup pochází z 18. století z období tereziánského či josefského I. vojenského mapování. V mapách je často chybně označován za hraniční sloup označující zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Lidově je zván "mamlas".

Hotel ve stylu české moderny vznikl v l. 1911-1912. Autorem byl architekt Antonín Hübschmann. Jako pohostinské zařízení sloužila budova do r. 2006. Objekt si téměř uchoval původní vzhled, v interiérech je řada původních detailů. Budova posloužila k natáčení několika filmů, např. filmu Postřižiny.

Hraniční kámen na zemské hranici Čechy - Morava u modré turistické stezky Via Czechia - Českomoravská a cyklotrasy č. 1115; nedaleko Bizoní farmy Rožnov, směrem na hrad Landštejn.

Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.