Turistické cíle v okolí obce Olšany

Boží muka z r. 1689 u silnice z Číměře do Nové Bystřice jsou dokladem vyspělosti kamenické práce v oblasti v období baroka. Jde o typ raně barokních božích muk sloupkového typu s výraznou kaplicí. Od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Žulová pilířková boží muka s čtyřhranným dříkem z 18. stol. Na čtyřbokém soklu mají psaníčkovou bosáž. Hranolová kaplice je členěna segmentově zaklenutými nikami s ústupkem. Na vrcholu je jehlan s koulí a kovovým dvouramenným křížem. Boží muka byla opravována r. 1879. Památkově chráněná od r. 1958.

Kamenná boží muka u vsi Lhota pocházejí z roku 1730 a od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Dvojice kamenných božích muk, přenesených ke kostelu z míst, kde jim hrozilo zničení při plánovaných stavbách. Boží muka z druhé poloviny 18. století (dle datace na podstavci z roku 1770) byla přestěhována v roce 1980 a druhá, z první poloviny 18. století, v roce 1981. Oboje jsou památkově chráněná.

Žulová sloupková boží muka barokního typu vznikla dle rytého letopočtu na kaplici roku 1817. Na dříku vyrůstajícím z krychlové základny s diamantováním je římsa a na ní čtyřboká kaplice završená jehlancem s kamennou koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Dochovaná budova bývalé tvrze zřejmě postavené v průběhu 15. století. V 2. polovině 17. století opuštěná, později přestavěna nejdříve na sýpku a pak na obytný dům. Jednopatrové stavení se střílnami v patře.

Bývalý evangelický kostel v Nové Včelnici je prostá novorománská stavba z r. 1923. V r. 2003 byl nevyužívaný objekt církví prodán do soukromého vlastnictví a nyní slouží jako galerie.

Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.

Původně pozdně středověká tvrz, přestavěná v pol. 17. století či nejpozději ve 2. pol. 18. stol. v barokní zámek, po r. 1810 přestavěn klasicistně, na břehu Zámeckého rybníku na okraji nejzápadnější moravské obce. Dvojkřídlá patrová budova s nárožní věžicí a mansardovou střechou. Soukromý majetek.

Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.

Zámek nechal jako své šlechtické sídlo vybudovat kolem roku 1834 Johan Max Flick s manželkou Eleonorou, kteří v Cizkrajově rozvíjeli svoji podnikatelskou činnost. Ve 2. polovině 19. století se na zámku střídali různí majitelé, přičemž tím posledním byla rodina Pollů z Vídně. Té byl zámek v r. 1945 konfiskován.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.