Turistické cíle v okolí obce Besednice

V roce 1989 byla nedaleko vrcholu postavena vojenská hláska, v roce 2001 přestavěná na telekomunikační věž s rozhlednou ve výšce 32 metrů, ze které je za dobrého počasí nádherný výhled do jižních Čech i do Rakouska.

Zajímavě řešený kříž plasticky ztvárněný na podkladové desce, krytý malou stříškou; na hranolovém podstavci. Ve spodní části podstavce datování - 1843. Stojí na rozcestí a je volně přístupný.

Barokní lázeňský zámeček v sousedství poutního kostela Panny Marie Těšitelky z 1. čtvrtiny 18. století (dokončen 1717); vybudován hraběcím rodem Buquoyů. Zbořen v roce 1963. Zachovány pouze pozůstatky 3 m vysoké kamenné zdi bez omítky u silnice v délce 37,5 m s pilastry a sklepními okénky.

Významné poutní místo v srdci jižních Čech mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi založené v roce 1650. V r. 1677 přistavěn kostel sv. Ducha, v r. 1891 věž zvonice nad hlavním vchodem, v okolí 25 pašijových kaplí z let 1658–1835.

Hrad z přelomu 13. a 14. stol. Prvními majiteli Jan a Hroch mladší z Maršovice, poté ho vlastnil Jan z Malovic. Hrad náležel k novohradskému panství. R. 1541 zpustl, dávno předtím opuštěn.

Barokní mariánský sloup ve východní části velešínského náměstí byl postaven roku 1765. Obklopují ho sochy svatých Floriána, Antonína a Janů Křtitele a Nepomuckého.

Pozdně barokní mariánský morový sloup s prvky rokoka, s plastikami sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána a Immaculaty ve středu náměstí v průsečíku několika pohledových ploch. Vznikl r. 1764. Okolo balustráda. Restaurován v letech 2007-2008 (sochy) a mezi léty 2009-2010 (balustráda).

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Zděná jednopatrová omítaná budova s volutovým štítem. Dnešní podoba pochází z druhé ploviny 18. století. Na vstupním portálu datace 1709. Památkově chráněný.

Pův. gotická tvrz přestavěná renesančně, 1. zmínka z r. 1597. V této podobě se zachovala dodnes s rozlehlým hospodářským areálem v jihozápadní části vesnice. Tvrz půdorysu dvou čtverhranných budov, v níž se zachovalo torzo středověkého objektu a valeně zaklenuté místnosti včetně černé kuchyně.

Mohylové pohřebiště bylo k pohřbívání využíváno téměř 1 500 let od střední a mladší doby bronzové, doby halštatské až po laténskou. Prozkoumáno již ve 2. pol. 19. století 35 mohyl, z nichž 3 pohltila stavba dálnice. V roce 1866 zde pořízen druhý nejstarší plán mohylníku na našem území (J. Stulík).

Trojboký sloup v těžišti náměstí v Benešově nad Černou byl postaven roku 1726. Vrcholí sochou sv. Jana Nepomuckého, podstavec obklopují svatí Florián, Roch a Šebestián. Na bocích sloupu jsou reliéfy s výjevy ze života svatých.