Turistické cíle v okolí obce Besednice

Kamenný pomník na návsi Bělé tvoří vysoký kvádr s nápisem „Den ruhmreichen Helden unserer Gemeinde 1914-1918“ a 24 jmény padlých. Na podstavec byla r. 1991 doplněna pamětní deska s nápisem: „ZUM GEDENKEN DER GEFALLENEN U. VERMISSTEN KAMERADEN 1939-1945“ Na vrcholu pomníku snad býval kovový kříž.

Žulový pomník byl postaven r. 1926 k uctění obětí 1. světové války. Po 2. světové válce byl přeměněn na památník osídlení oblasti neněmeckým obyvatelstvem. Zmizela z něj jména cca 60 padlých, německé nápisy i symbol válečného kříže. Nahradil je nápis „BÍLÁ HORA ODČINĚNA 1945“ a reliéf E. Beneše.

Hodnotný pomník mečíře Šimona Nitzka, zavražděného lapky na cestě na trh do Trhových Svinů. Zhotoven ve tvaru smírčího kříže - kamenný pilířek zakončený zhruba oválnou hlavicí. Na hlavici vytesán kříž s nápisem a pod ní v celé ploše německý nápis. Zadní plocha opracována nahrubo. Památkově chráněný.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Výjimečně zachovalý žulový pranýř, součást tehdejšího právního systému, byl postaven roku 1656 a rekonstruovaný v roce 1739. Stojí na čtyřech kamenných stupních, hranolový sokl vrcholí obeliskem prolomeným nikou a ukončený je koulí s plechovou korouhvičkou. Pranýř je památkově chráněn od roku 1963.

Formanský hostinec byl postaven v 2. pol. 17. stol. Po zřízení koněspřežné dráhy se stal jednou z přepřahacích stanic, jako taková fungovala v l. 1827–1872. Kolem r. 1950 převzalo Veselku zemědělské družstvo a hostinec byl zrušen. V l. 2004–2005 proběhla rekonstrukce prostřední lodi objektu.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.

Původně renesanční radnice byla do současné podoby postupně upravena po požárech (naposledy 1839) a rozšířena o sousední domy a bývalé masné krámy. Dodnes slouží jako sídlo městské správy a policie.

Radnice v Benešově n. Č. byla postavena v letech 1594–5 uprostřed severní strany náměstí. Průčelí zdobí fresky z poč. 17. stol., vzhled budovy ovlivnilo několik požárů. Na radnici navazoval městský pivovar, jehož část dodnes stojí ve dvoře.

Drobná radnice s fasádou ve stylu jihočeského zlidovělého baroka svým rozsahem odpovídá někdejší velikosti městečka Velešína. Dodnes je spolu se sousedním domem sídlem městské správy.

Borovanská radnice byla postavena v polovině 17. století ve stylu zlidovělého jihočeského baroka. Podoba fasády pochází z úprav ve druhé polovině 18. století. Radniční průčelí je ukončeno výrazným volutovým štítem s kamennými pyramidami po stranách a doplněno o hodinový ciferník a sluneční hodiny.