Turistické cíle v okolí obce Michnice

Opuštěný areál nového židovského hřbitova pod Rožmberkem sloužil svému účelu v letech 1883–1950. Poté zůstal opuštěn, zanikla obřadní budova, samotný hřbitov však ušel větší devastaci.

Gotická tvrz z 2. pol. 14. stol. písemně doložena r. 1465, na přelomu 16. a 17. stol. renesančně přestavěna a roku 1722 při výstavbě kostela P. Marie Bolestné (dnes sv. J. Nepomuckého) barokně upravena. Po požáru r. 1829 stavebně upravena.

Nikdy nedokončený vyhlídkový altán s památníkem maršála Karla I. Filipa von Schwarzenberg, velitele rakouských vojsk za napoleonských válek. Stavba podle projektu Jana Sallaby byla zastavena pro nedostatek financí. Po roce 1945 se zcela opuštěný objekt postupně ztratil v přerostlém lese.

Na místě rožmberského pivovaru, poškozeného za třicetileté války, nechali postavit Buquoyové obdobné zařízení, nazývané dle polohy v údolí Malše. Většina staveb pochází z 18.–19. století, čelní obytná budova má původní manýristickou fasádu.

Zřícenina tvrze postavené v 2. pol. 13. stol. R. 1278 patřila vladykům z Pasovar a Cipína, jejichž rod tvrz dlouho vlastnil. Poč. 15. stol. ji získal Matěj Višně z Větřní, po něm ji drželi jeho potomci. R. 1623 byla zabavena pro účast na stavov. povstání a prodána městu Český Krumlov. Poté zpustla.

Čtyřboký pomník ze světlé žuly, původně postaven na počest císaře Josefa II., který dal v Rychnově postavit v letech 1785-87 školní budovu. Roku 1870 doplněna pamětní deska rodáků padlých ve válce 1866 a v roce 1924 padlých v 1. sv. válce. Po 2. sv. válce odstraněny všechny starší ozdoby a nápisy.

Zchátralý pomník Hanse Kudlicha, politika německé národnosti ze Slezska, oslavovaného jako „osvoboditel sedláků“, protože r. 1848 podal v Říšském sněmu návrh na zrušení poddanství. Na území dnešní ČR mu bylo postaveno 64 pomníků, po 2. světové válce z nich řada zanikla, dochovalo se jich 16.

Pomník císaře Josefa II. stával na návsi obce Zirnetschlag. Dle stylu vznikl pravděpodobně v 19. století. Po nuceném vystěhování německých obyvatel přestal být udržován. Z jeho vrcholu zmizela busta císaře, pomník je bez jakýchkoliv dochovaných nápisů. Jeho torzo je dnes opečováváno, okolí upravené.

Pomník tvořený přírodním žulovým balvanem s nápisem „UNSEREM WELTKRIEGE GEFALLENEN 1914-1918“ z r. 1924. Připomínal padlé z Cetvin, z osady Lhota (Neustift) a z obce Mikulov (Böhmdorf). Po 2. světové válce pomník chátral. V roce 1991 byl renovován, dnes je ale znovu zchátralý a poškozený vandaly.

Kamenný pomník na návsi Bělé tvoří vysoký kvádr s nápisem „Den ruhmreichen Helden unserer Gemeinde 1914-1918“ a 24 jmény padlých. Na podstavec byla r. 1991 doplněna pamětní deska s nápisem: „ZUM GEDENKEN DER GEFALLENEN U. VERMISSTEN KAMERADEN 1939-1945“ Na vrcholu pomníku snad býval kovový kříž.

Žulový pomník byl postaven r. 1926 k uctění obětí 1. světové války. Po 2. světové válce byl přeměněn na památník osídlení oblasti neněmeckým obyvatelstvem. Zmizela z něj jména cca 60 padlých, německé nápisy i symbol válečného kříže. Nahradil je nápis „BÍLÁ HORA ODČINĚNA 1945“ a reliéf E. Beneše.

Zchátralý žulový pomník byl postaven na památku 8 padlých obyvatel Janovy Vsi (Johannesdorf) v 1. sv. válce. Po 2. sv. válce byl pomník poničen a chátral. Po r. 1989 na něj byly doplněny dvě kovové desky připomínající padlé ve 2. sv. válce. Pomník je zchátralý, chybí porcelánové podobenky padlých.