Turistické cíle v okolí obce Petroupim

R.1718 koupil Vidlákovu Lhotu Ferdinand Schönpflug a postavil patrový zámek. V r.1744 byl přikoupen ke Konopišti. Zámek je prosté barokní sídlo s mansardovou střechou se šestibokou vížkou. Slouží k bytovým účelům.

Původní mlýn o samotě na Blanici doložen od 14. stol. Nynější podoba z r. 1851. Funkční turbína užívána k výrobě elektřiny. Objekt mlýna slouží jako výrobna krmných směsí.

Původní hrad nechal postavit ve 14. st. Hynek z Vlašimi. V 15.-16. se měnil na renesanční šlechtické sídlo. Od 18. st. do r.1945 ho vlastnili Auerspergové, kteří ho nechali klasicistně upravit. Dnes je zde expozice muzea.

Vodní mlýn na Janovickém potoce doložen jako panský od počátku 17. stol. Od r. 1759 v držení rodu Parisů a v provozu až do období 1. republiky. Od r. 2010 kulturní památka v soukromém vlastnictví.

Vranické vodopády se nacházejí na malém krátkém potůčku, který teče od osady Vraník (místní část obce Ledečko) prudce strání dolů k železniční trati, kde ústí do Sázavy. Potůček vytváří na pararulovém podkladu soustavu nevelkých vodopádů, zejména po deštích a při tání sněhu.

Hradiště Vraník naproti stejnojmenné osadě bylo obýváno už v pravěku, podle archeologických nálezů je doloženo osídlení v pozdní době bronzové a době halštatské, ve středověku pak v 9. a v první polovině 10. století. Zachovány pozůstatky valů na katastru obce Ledečko.

Betonový vodojem s vyhlídkou na východním okraji města Bystřice byl vybudován v letech 2023-2025. Vyhlídka na jeho vrcholu je volně přístupná od dubna 2025. Umožňuje výhled přiměřený pětimetrové výšce vyhlídky, jen výhled k jihu znemožňuje vrchol návrší Na Rozvozech.

Zemní železobetonový vodojem na návrší Žebrov, který byl vybudován v letech 2024-2025, slouží zároveň jako volně přístupná vyhlídka. Výhled z něj je omezen třemi průseky.

Výklenková kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého, pravděpodobně z 19. století. Jedna z několika zdejších kapliček stojí na malém náměstíčku na nábřeží řeky Sázavy, na cestě mezi bývalým katolickým kostelem sv. Martina a evangelickým kostelem. V jejím sousedství je pomník padlým v 1. sv. válce.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.

Hřbitov z roku 1777 o rozloze 2921 m2. Používán do 2. sv. války, v r. 1941 poničen hitlerjugend. Zachováno 200 náhrobníků barokního a klasicistního typu, nejstarší čitelné z konce 18. století.

Hřbitov založen na konci 19. století, pravděpodobně r. 1890. Používán byl do druhé světové války, poslední pohřeb zde proběhl před r. 1943. Po válce byl opuštěn a postupně demolován, márnice byla zbořena. Zachováno 59 náhrobků, většina povalených.