Turistické cíle v okolí obce Petroupim

Budovy sklářské osady, vzniklé po roce 1835 nad mlýnem Na Kácku, který zakoupil František Kavalír. Dochovány dvě ze tří hutí, dvě sídla majitelů, původní mlýn a řada obytných domů. Následky poválečné devastace má odstranit projekt, podporovaný Evropskou unií.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Františka vznikla v poslední třetině 18. století, pravděpodobně v roce 1771. Postava ležícího umírajícího světce je v mírně nadživotní velikosti, u nohou mu klečí indián. Podstavec je zděný, je na něm pískovcový alianční erb. Památkově chráněna je od roku 1958.

Barokní socha z červeného nučického pískovce vznikla r. 1634, tedy téměř sto let před Janovým svatořečením. Světec je oblečen v tradiční roucho, v rukou drží krucifix. Na podstavci je pamětní nápis s chronogramem a reliéf s motivem svržení světce do Vltavy. Socha památkově chráněna od r. 1958.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v první třetině 18. století, někdy po roce 1723. Postava světce je v životní velikosti, celková výška památky je cca 3,5 metru. Na povrchu má socha zbytky polychromie. Podstavec je osmiboký, bez ozdob a nápisů. Památkově chráněná je od roku 1958.

Barokní pískovcové sousoší se sestává z postavy Jana Nepomuckého v životní velikosti a dvou andílků vedle jeho nohou na pískovcovém podstavci. Sousoší údajně vzniklo v dílně slavného barokního sochaře Františka Ignáce Platzera někdy kolem roku 1760. Památkově je chráněno od roku 1958.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Prokopa vznikla v poslední třetině 18. století, dle chronogramu v roce 1774. Postava světce je v mírně podživotní velikosti, u nohy má drobnou sochu ďábla. Celková výška památky je cca 3,25 metru. Na podstavci je erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Vendelína z poslední třetiny 18. století, dle chronogramu z roku 1772. Postava světce v podobě pastevce má plášť, klobouk a mošnu a u nohy ovci. Celková výška památky je cca 3,75 metru. Na podstavci je pískovcový erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Rozhledna Špulka, vystavěná ze dřeva, oceli a kamene podle plánů arch. Ivety Torkoniakové v letech 2013-2014, je vysoká celkem 46,4 m a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 30 m vede 151 schodů. Od otevření 26.4.2014 je volně přístupná. Název dostala podle podoby s cívkou na nitě neboli špulkou.

Zaniklý hrad. Zmiň. r. 1348 v pred. Jindřicha ze Stajic. Před r. 1399 sídlo loupežníků. R. 1406 dobyt Herbartem z Kolovrat a Petříkem, purkr. Lehnickým – škodili odtud Rožmberkům – násl. další dobytí hradu. Opuštěn tehdy či brzy poté. R. 1531 pustý.

Zřícenina hradu. R. 1283 zmiň. Ondřej z Dubé. Kolem r. 1350 zal. kaple sv. Klimenta. Na poč. 15. stol. (maj. Jan Zúla z Ostředka) byl r. 1404 dobyt; poté ve špatném stavu. Dalším maj. Bohuš Kostka z Postupic. R. 1466 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad.

Hřbitov ze 17. století, založen před rokem 1688. Poslední pohřeb se zde konal roku 1883. Po roce 1980 byl hřbitov přeměněn na parčík, ponechána byla dvacítka náhrobků z 18. a 19. století. Ostatní náhrobky přeneseny na nový židovský hřbitov.

Mohyla připomíná tragickou smrt politika a legionáře Milana Rastislava Štefánika 4. května 1919. Nechal ji postavit Sokol Mnichovice, slavnostní odhalení proběhlo 29. června 1919. Za nacistické okupace unikla mohyla pozornosti německých úřadů. Jedná se o první pomník M. R. Štefánikovi v Česku.