Turistické cíle v okolí obce Bohdalovice

Hrad z přelomu 13. a 14. stol. Prvními majiteli Jan a Hroch mladší z Maršovice, poté ho vlastnil Jan z Malovic. Hrad náležel k novohradskému panství. R. 1541 zpustl, dávno předtím opuštěn.

Barokní sloup, obklopený šestibokou kašnou, v jižní části českokrumlovského náměstí. Postaven roku 1716 na památku morové epidemie 1714. Autorem sochařské výzdoby byl pražský Matěj Václav Jäckel, zahrnuje patrony města a protimorové svaté.

Barokní mariánský sloup ve východní části velešínského náměstí byl postaven roku 1765. Obklopují ho sochy svatých Floriána, Antonína a Janů Křtitele a Nepomuckého.

Na místě starších domů vznikl postupně v 17.–19. století krumlovský měšťanský pivovar. Výroba zde zanikla roku 1949, poté do počátku 90. let 20. století objekty chátraly. Od roku 1993 se postupně rekonstruuje pro účely centra moderního umění.

Pozdně renesanční městská zbrojnice doložená roku 1677. Roku 1774 zde byly uloženy městské vozy a těžké palné zbraně dělostřelectva. V roce 1813 sloužila budova k ustájení koní a uložení sena, slámy a dalších potřeb dělostřelectva a trénu. Později sloužila jako sýpka. Dnes je v budově občerstvení.

Z původně složitého systému městského opevnění Českého Krumlova, členěného na vlastní město a Latrán, se zachovalo jen několik viditelných objektů: krátký úsek parkánové hradby v Kájovské ulici, Budějovická brána a bašta u pivovaru Eggenberg.

Pův. gotická tvrz přestavěná renesančně, 1. zmínka z r. 1597. V této podobě se zachovala dodnes s rozlehlým hospodářským areálem v jihozápadní části vesnice. Tvrz půdorysu dvou čtverhranných budov, v níž se zachovalo torzo středověkého objektu a valeně zaklenuté místnosti včetně černé kuchyně.

Muzeum koněspřežky České Budějovice-Linz v bývalém strážním domku v Bujanově. Nachází se zde informace o historii této unikátní technické památky a dokumenty o objektech koněspřežky v okrese Český Krumlov. Model vozu Hannibal (originál v žel. muzeu ve Vídni). Přístupné v návštěvních hodinách.

Opuštěný areál nového židovského hřbitova pod Rožmberkem sloužil svému účelu v letech 1883–1950. Poté zůstal opuštěn, zanikla obřadní budova, samotný hřbitov však ušel větší devastaci.

Gotická tvrz z 2. pol. 14. stol. písemně doložena r. 1465, na přelomu 16. a 17. stol. renesančně přestavěna a roku 1722 při výstavbě kostela P. Marie Bolestné (dnes sv. J. Nepomuckého) barokně upravena. Po požáru r. 1829 stavebně upravena.

Nikdy nedokončený vyhlídkový altán s památníkem maršála Karla I. Filipa von Schwarzenberg, velitele rakouských vojsk za napoleonských válek. Stavba podle projektu Jana Sallaby byla zastavena pro nedostatek financí. Po roce 1945 se zcela opuštěný objekt postupně ztratil v přerostlém lese.

Zřícenina tvrze postavené v 2. pol. 13. stol. R. 1278 patřila vladykům z Pasovar a Cipína, jejichž rod tvrz dlouho vlastnil. Poč. 15. stol. ji získal Matěj Višně z Větřní, po něm ji drželi jeho potomci. R. 1623 byla zabavena pro účast na stavov. povstání a prodána městu Český Krumlov. Poté zpustla.