Turistické cíle v okolí obce Habří

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Koněspřežná železniční dráha České Budějovice-Linz (128,7 km) byla vybudována v l. 1825-1830 (arch. F. A. Gerstner), r. 1872 byla nahrazena parostrojní železnicí. Památkami po koněspřežné dráze u Velešína jsou bývalá přepřahací stanice a hostinec Veselka - Holkov a dva kamenné můstky / propustky.

Klášter Kongregace sester Nejsvětější Svátosti s novobarokním klášterním kostelem Božského srdce Páně z let 1903-1904. Postaven místním stavitelem Jakubem Stabernakem dle jeho návrhu. V okolních budovách areálu kláštera sídlí dvě církevní školy a církevní mateřská. Koncem 20. století rekonstruován.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Gotický dvoulodní kostel se čtvercovým presbytářem, sakristií a věží (stará z r. 1575 zbořena r. 1897; nová z r. 1901), ohrazený kamennou zdí. Připomínán ve 14. století, z něhož zachována řada hodnotných stavebních konstrukcí. Přestavby r. 1525 a 1575. Barokně upravován r. 1730. Památkově chráněn.

Novogotický kostel na návsi postaven r. 1900. Jednolodní s předsunutou předsíní se vstupním portálem, vrcholící hranolovou zvonicí s kuželovou střechou s křížem. Ukončen presbytářem s pětibokým závěrem a po jeho záp. straně přilehlou sakristií. Kolem park s výklenkovou kaplí (viz samostatné heslo).

Poutní kostel z období vrcholného baroka. Byl postaven v l. 1733–1735, architektem byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Vnitřní prostor je bohatě vyzdoben freskami a štuky Václava Vavřince Reinera z r. 1735. Hlavní oltář je dílem G. B. Allia (18. stol.) s malbami od Bartoloměje Čurny (19. stol.).

Novorománský kostel postavený v letech 1938-1940. Jednolodní sakrální stavba, jejíž fasáda je zdobena jednoduchými novorománskými prvky. Nad oltářem je pod křížem umístěna socha Panny Marie Budějovické. Vedle kostela je u parčíku umístěna barokní socha Immaculaty od Josefa Dietricha z roku 1727.

Původně gotický, v 17. století velmi výrazně přestavěný kostel v Ktiši. Přes tuto přestavbu exteriér stavby barokní architekturu příliš nepřipomíná. Východně pod bývalým hřbitovem stojí rozlehlá fara.

Jednolodní kostel v novorománském slohu s presbytářem a dvěma sakristiemi vystavěn v roce 1935. V sousedství kostela klášterní budova z roku 1936 a kříž z roku 1876. Budova fary - dříve církevní školka - postavena jako první v roce 1933. Jeden z nejmladších českobudějovických kostelů.