Turistické cíle v okolí obce Dobčice

Bývalý panský dvůr, jehož čtyři přízemní křídla obklopují prostorné čtvercové nádvoří. Má barokní podobu, starší renes. zdivo se snad zachovalo ve východním křídle (renesanční tvrz - Jindřich Častolár z Dlouhé Vsi v letech 1575-1579; zanikla při barokních přestavbách na panský dvůr). Nepřístupný.

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.

Fara stojí na západní straně náměstí u kostela sv. Jakuba. Původně renes. objekt s barokními, klasicistními a pozdějšími úpravami. Obdélná patrová budova se strmou sedlovou střechou; v přízemí vlevo vjezd do dvora, vchod do fary a mezi nimi dvě okna s mřížemi. Je jednou z nejstarších budov městyse.

Patrová obytná budova fary, jejíž starší jádro pochází z poloviny 16. století. Přestavěna v roce 1749 a naproti ní nalevo od vjezdové brány postaven patrový špýchar. Další úpravy kolem poloviny 19. století. Hospodářské objekty z konce 19. a poč. 20. století. Areál fary památkově chráněn.

Pův. rezidenční dvůr, jako tvrz (dolejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Po prodeji dvora s tvrzí r. 1581 Vilémovi z Rožmberka změněna na poddanskou usedlost. Tvrz byla po navrácení původním majitelům opravena. Slouží v současnosti jako soukromý rodinný obytný dům.

Původně rezidenční dvůr, jako tvrz (hořejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Skoro 300 let patřil cisterciákům ve Vyšším Brodě. Zachovalá tvrz je pěkně opravena. Součástí areálu je bývalý pivovar. Slouží jako penzion (Haberský vrch).

Dřevěná rozhledna Haniperk postavena na Svobodné hoře u Vodňan během léta a podzimu 2019. Je vysoká 24,5 m a volně přístupná. Leží na katastrálním území Vodňanské Svobodné Hory, z této osady je též nejsnadnější přístup i pro motoristy.

Historická kovárna z roku 1865. Obdélná budova je otevřena v průčelí klasickým půlkruhovým výklenkem otevřené předsíňky; pod trojúhelným okénkem ve vrcholu štítu datace. Krytá sedlovou střechou s taškami bobrovkami; zvonička na střeše novodobá. Majetek obce a slouží SDH Křenovice.

Cenný kamenný mezník stojí u silnice mezi Dobčicemi a Chvalovicemi na pomezí okresů České Budějovice a Prachatice. Pochází z roku 1295. Sloužil jako historický mezník vymezující hranice panství nebo katastrů.

Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.