Turistické cíle v okolí obce Dobčice

Pův. rezidenční dvůr, jako tvrz (dolejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Po prodeji dvora s tvrzí r. 1581 Vilémovi z Rožmberka změněna na poddanskou usedlost. Tvrz byla po navrácení původním majitelům opravena. Slouží v současnosti jako soukromý rodinný obytný dům.

Původně rezidenční dvůr, jako tvrz (hořejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Skoro 300 let patřil cisterciákům ve Vyšším Brodě. Zachovalá tvrz je pěkně opravena. Součástí areálu je bývalý pivovar. Slouží jako penzion (Haberský vrch).

Dřevěná rozhledna Haniperk postavena na Svobodné hoře u Vodňan během léta a podzimu 2019. Je vysoká 24,5 m a volně přístupná. Leží na katastrálním území Vodňanské Svobodné Hory, z této osady je též nejsnadnější přístup i pro motoristy.

Historická kovárna z roku 1865. Obdélná budova je otevřena v průčelí klasickým půlkruhovým výklenkem otevřené předsíňky; pod trojúhelným okénkem ve vrcholu štítu datace. Krytá sedlovou střechou s taškami bobrovkami; zvonička na střeše novodobá. Majetek obce a slouží SDH Křenovice.

Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Raně středověké slovanské hradiště, jedno z nejstarších v jižních Čechách z 2. pol. 8. stol.-1. pol. 9. stol. Trojdílné (akropole a dvě na sebe navazující předhradí), opevněné valy (nejmohutnější u akropole, dnes ještě 2-2,5 m vysoké). Pravděpodobně zaniklo požárem podle natavených kamenů v hradbě.

Obdélný hrazený areál typu viereckschanzen, jeden z mála v ČR (vyniká vysokým stupněm zachování). Doba laténská 3.-1. stol. př. n. l. Tento typ budovali Keltové. Ve Francii a v Německu celkem běžný, u nás jen zřídka. Nejlépe zachována východní strana (val až do výše 1,2 m). Památkově chráněno.

Výšinné hradiště nad pravým břehem Vltavy bylo osídleno ve starší době bronzové a také v raném středověku v době hradištní. Stálo na úzké ostrožně západně od vsi Záluží nad řekou Vltavou. Lokalita není dosud náležitě prozkoumána.

Kamenný kříž u hlavní cesty, který stojí na odbočce, vedoucí ke keltskému hradišti u Malovic. Datace na spodní části podstavce uvádí rok 1874. Kříž je nově restaurován a proto v dobrém stavu.

Jednoduchá stavba na východní části návsi. Kaple či spíše kaplička na obdélném půdoryse s vysokým půlkruhově zakončeným vstupem v průčelí. Na seříznuté valbové střeše je vztyčena otevřená hranolová zvonička s jehlancovou stříškou s křížem. Doba stavby ani zasvěcení nezjištěny.