Turistické cíle v okolí obce Ševětín

Kostel byl postaven v letech 1886-1887 v novogotickém stylu. Postaven místním stavitelem Jakobem Stabernakem. Interiér vyzdoben v beuronském stylu podle návrhu benediktina Gislena Béthunema. Přístupný při bohoslužbách pro potřeby přilehlého biskupského gymnázia.

Ranně gotický, původně farní, kostel vystavěn po r. 1350. Za husitských válek však fara zanikla. Barokně upravován v r. 1670 a poté ještě v průběhu 18. století. Zachovány gotické nástěnné malby z 2. pol. 14. stol.

Novorománský kostel z let 1862–65, postavený na místě starší stavby, ze které přejal věž v ose hlavního průčelí.

Novogotický obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a s hranolovou věží se zvonicí; kryt sedlovou střechou, věž jehlancovou střechou s makovicí a s křížem. Na místě kaple z r. 1865; postaven v r. 1913. U vchodu kamenný kříž. Stojí na staré návsi, kolem něj malý parčík. Přístupný při bohoslužbách.

Původně hradní kaple (1359), přestavěná koncem 15. století na kostel. Jednolodní s téměř čtvercovou lodí, zakončený polygonálním závěrem a sakristií na jižní straně. Jediný pozůstatek středověkého lomnického hradu. Památkově chráněný.

Jednolodní kostel sv. Vavřince, původně raně gotický z doby kolem roku 1300 (kamenný hrotitý portál), věž z 2. pol. 16. století, v 18. století barokně přestavěn. Zařízení kolem roku 1700. Obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Opraven na začátku 21. stol. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Hřbitovní kostel sv. Víta byl vystavěn v l. 1681–82 italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Nedaleko kostela se nachází kostnice, která sloužila jako krypta příslušníkům kolodějské větve rodu Vratislavů z Mirovic.

Renesanční kostel sv. Víta z let 1556–1583, původně protestantský, od roku 1636 katolický. Upraven barokně. Byla zde umístěna vzácná gotická socha Madony (dnes v Alšově jihočeské galerii).

Farní kostel sv. Vojtěcha z let 1938-1939 podle projektu pražského architekta Jaroslava Čermáka. Bývalý františkánský kostel od 1.7.1990 dostali od biskupství k dispozici salesiáni spolu s přilehlou budovou. Mše svaté jsou každý den a v té době je kostel přístupný.

Původně dva sousední kostely: tzv. Mydlovarský ze 13. stol. (obsahující hlavní loď a presbytář) a Zahájský z 15. stol. (obsahující loď a sakristii). V bitvě u Zahájí r. 1742 oba kostely vyhořely a byly v polovině 18. stol. při barokní přestavbě spojeny v dvoulodní. Přístupný při bohoslužbách.

Kovaný tepaný kříž pochází z přelomu 18. a 19. století. Stojí na mladším podstavci s datací 1922 při cestě k zámku. Památkově chráněný.

Pozdně klasicistní kovárna na návsi, otevřená polokruhovým obloukem podsíně pracovního prostoru ve vstupním průčelí a vrcholící zděnou zvoničkou s křížkem. Postavena ve druhé polovině 19. století. Interiér klenutý s freskou.