Turistické cíle v okolí obce Zbudov

Kostel byl postaven v letech 1886-1887 v novogotickém stylu. Postaven místním stavitelem Jakobem Stabernakem. Interiér vyzdoben v beuronském stylu podle návrhu benediktina Gislena Béthunema. Přístupný při bohoslužbách pro potřeby přilehlého biskupského gymnázia.

Původně gotický kostel z 13. stol. V 18. stol. prošel přestavbou a pak ještě koncem 19. stol. Vedle samostatně stojící čtyřpatrová zvonice; u její východní strany pseudogotická kaplička Panny Marie Lurdské. Vedle kostela fara ze 13. stol., přestavěna secesně ve 20. stol. Přístupno při bohoslužbách.

Románskogotický kostel (pol. 13. st.) přestavěn poč. 14. st. (presbytář). Současná podoba výsledkem pozdně gotických (1525), renesančních (1597) a barokních (1653, 1719, 1729) úprav. Farní kostel bývalého podhradí, po vysazení města mimo jeho obvod.

Novogotický obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a s hranolovou věží se zvonicí; kryt sedlovou střechou, věž jehlancovou střechou s makovicí a s křížem. Na místě kaple z r. 1865; postaven v r. 1913. U vchodu kamenný kříž. Stojí na staré návsi, kolem něj malý parčík. Přístupný při bohoslužbách.

Zachovalý farní kostel, obklopený ohrazeným hřbitovem, uprostřed návsi. Původně románský, přestavěn goticky v 1. pol. 14. stol., upravován barokně v l. 1683-1686, r. 1701 přistavěna kaple a obnoven po požáru r. 1752. V l. 1765-1766 postavena zděná věž. Přístupný při bohoslužbách.

Jednolodní kostel sv. Vavřince, původně raně gotický z doby kolem roku 1300 (kamenný hrotitý portál), věž z 2. pol. 16. století, v 18. století barokně přestavěn. Zařízení kolem roku 1700. Obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Opraven na začátku 21. stol. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Hřbitovní kostel sv. Víta byl vystavěn v l. 1681–82 italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Nedaleko kostela se nachází kostnice, která sloužila jako krypta příslušníkům kolodějské větve rodu Vratislavů z Mirovic.

Farní kostel sv. Vojtěcha z let 1938-1939 podle projektu pražského architekta Jaroslava Čermáka. Bývalý františkánský kostel od 1.7.1990 dostali od biskupství k dispozici salesiáni spolu s přilehlou budovou. Mše svaté jsou každý den a v té době je kostel přístupný.

Původně dva sousední kostely: tzv. Mydlovarský ze 13. stol. (obsahující hlavní loď a presbytář) a Zahájský z 15. stol. (obsahující loď a sakristii). V bitvě u Zahájí r. 1742 oba kostely vyhořely a byly v polovině 18. stol. při barokní přestavbě spojeny v dvoulodní. Přístupný při bohoslužbách.

Zděná omítaná kovárna na obdélném půdoryse, otevřená klasickým půleliptickým obloukem do pracovního prostoru předsíně, sklenutým plackově. Krytá sedlovou střechou s taškami. Patrně byla postavena kolem poloviny 19. století. Nyní je v ní Hospůdka na kovárně. Není kulturní památkou.

Pozdně klasicistní kovárna na návsi, otevřená polokruhovým obloukem podsíně pracovního prostoru ve vstupním průčelí a vrcholící zděnou zvoničkou s křížkem. Postavena ve druhé polovině 19. století. Interiér klenutý s freskou.

Objekty bývalé kovárny č. p. 23 a obydlí kováře č. p. 24 leží uprostřed návsi. Zachované v původní hmotě i skladbách. Kovárna na místě původní dřevěné stavby z roku 1841 s datací ve štítu. Součást vesnické památkové rezervace zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.