Turistické cíle v okolí obce Zahájí

Zámek byl přestavěn z nevelkého, staršího hradu po roce 1551 Ondřejem Ungnadem ze Suneku v renesančním slohu. V letech 1711- 1948 patřil zámek Schwarzenbergům. Po zestátnění zde byla škola, později byla budova využívána k rekreaci.

Pův. dům zde stával již v posl. třetině 13. stol. Nynější podoba z r. 1902. Třípatrový nárožní dům se secesní fasádou. V nároží arkýř s věžičkou. Při rekonstr. v l. 1987- 89 objeven původní dřevěný strop z přelomu gotiky a renesance. Nepřístupný, přístup pouze do obchodů v podloubí a v Krajinské ul.

Původní budova báňského úřadu z konce 16. století. Z té doby pochází jeho renesanční podoba. Později rychta. Roku 1772 sídlo Vrchního báňského úřadu. Restaurován r. 1973. V současné době slouží jako obecní úřad.

Původně gotická věž byla postavena ve 14. stol. jako součást hradeb města. Pův. měla vchod ve vyšším patře a její spodní prostor se využíval jako obecní vězení. Upravena v pozdně gotickém stylu v pol. 15. stol., později renesančně a r. 1829 v klasicistním stylu. R. 2000 byla celkově zrekonstruována.

Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.

Renesanční radnice (čp. 2), pozdně barokně přestavěna po požáru roku 1796. Propojena se sousedním, rovněž renesančním domem čp. 25, zmiňovaným r. 1631. Radnice dnes slouží Městskému úřadu a Městské galerii Art Club.

Barokní radnice postavena dle návrhu A.E.Martinelliho v l. 1727-1730. Souměrná třívěžová budova na jihozápadním rohu nám. Přemysla Otakara II. Prostřední věž s hodinami. Na atice v hlavním průčelí sochy 4 alegorií od J.Dietricha. V hlavní místnosti nástropní freska Šalamounova soudu od J.Schőpfa.

Areál bývalé tvrze s hosp. budovami panského dvora. Po skončení funkce tvrze jako rezidenčního sídla došlo po r. 1671 po přechodu do držení knížecího rodu Schwarzenbergů k raně barokní přeměně na hospodářský dvůr. Západně před dvorem je roubená stodola z 18. stol. K tomuto účelu slouží dodnes.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Malá dřevěná rozhledna připomínající myslivecký posed vznikla na jaře 2021. Vyhlídková plošina ve výši pouhých 2,5 m poskytuje daleký rozhled východním směrem k České Kanadě a Českomoravské vrchovině.

Statek stojí na rozcestí silnice II/122 Netolice - Lhenice. Renesanční statek ze 16. století, který vlastnila bohatá sladovnická rodina Grejnarů. V současné době slouží jako jízdárna, poskytující jezdecký výcvik a ubytování.

Samostatně stojící roubená stodola na kamenné podezdívce, s valbovou střechou s vysokým sklonem. Pochází patrně z 18. století; zachycena bezpečně na mapě stabilního katastru z roku 1831. Hodnotná stavba chráněná památkovým ústavem.