Turistické cíle v okolí obce Zahájí

Gotický dvoulodní kostel se čtvercovým presbytářem, sakristií a věží (stará z r. 1575 zbořena r. 1897; nová z r. 1901), ohrazený kamennou zdí. Připomínán ve 14. století, z něhož zachována řada hodnotných stavebních konstrukcí. Přestavby r. 1525 a 1575. Barokně upravován r. 1730. Památkově chráněn.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Kostel postavený v I. polovině 15. století na místě starší svatyně (mistr Jaklík a jeho syn Václav) byl po částečném zřícení renesančně obnoven 1584–85 (V. Vogarelli). Současná podoba výsledkem regotizace, provedené 1894–97 podle Mockerova projektu Rudolfem Štěchem.

Původně malá dřevěná kaple z r. 1691. Nová volně stojící osmiboká kaple byla postavená podle plánů významného barokního architekta P. I. Bayera v letech 1714-1715. V r. 1788 přestavěna na kostel Nejsvětější Trojice. Zařízení pochází většinou z 1.třetiny 18.století. Přístupný v době bohoslužeb.

Novogotický jednolodní kostel Panny Marie s hranolovou třípatrovou věží v západním průčelí. Nachází se v dominantní poloze na návrší nad vsí na jejím jihovýchodě. Byl postaven v roce 1903. Výklenková kaple sv. Vojtěcha v blízkosti kostela je datována do roku 1826. Kostel přístupný v době bohoslužeb.

Poutní kostel z období vrcholného baroka. Byl postaven v l. 1733–1735, architektem byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Vnitřní prostor je bohatě vyzdoben freskami a štuky Václava Vavřince Reinera z r. 1735. Hlavní oltář je dílem G. B. Allia (18. stol.) s malbami od Bartoloměje Čurny (19. stol.).

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Jednolodní kostel v novorománském slohu s presbytářem a dvěma sakristiemi vystavěn v roce 1935. V sousedství kostela klášterní budova z roku 1936 a kříž z roku 1876. Budova fary - dříve církevní školka - postavena jako první v roce 1933. Jeden z nejmladších českobudějovických kostelů.

Kostel byl postaven r. 1691 schwarzenberským architektem Giacomem Antoniem de Maggi. V l. 1748-1760 byl barokně přestavěn a v 19. století přistavěna západní předsíň. Je to barokní osmiboká centrála s představenou západní věží a obdélným presbytářem. V r. 2015 opraven. Přístupný v době bohoslužeb.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Kostel byl založen ve 2. pol. 13. st. biskupem Tobiášem z Bechyně. V r.1569 byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Na popud Marie Terezie v r. 1753 upraven na barokní. Na konci 18. st. ukončeno pohřbívání v jeho okolí, hřbitov byl zrušen začátkem 19. st. Pozůstatky jsou patrné u terasové zdi pod kostelem.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.