Turistické cíle v okolí obce Zahájí

Pamětní železný kříž na žulovém podstavci stojí na Zátkově nábřeží na levé straně řeky Malše naproti budově Krajského soudu. Na akantové destičce se zlaceným okrajem a zlacenou datací v dolní části kříže nad podstavcem je datován do roku 1899.

Kříž na rozcestí mezi Zahájím a Municem směr Zliv s pamětní deskou na památku zde pochovaných 197 rakouských vojáků, padlých v bitvě u Zahájí dne 25. května 1742. Nově zrenovován, volně přístupný.

Kříž stojí na místě nejstaršího, dnes beze stopy zaniklého, týnského kostela, zasvěceného sv. Kateřině. Vztyčen byl za epidemie cholery v roce 1850. Litinový kříž městu věnoval budějovický loďmistr Vojtěch Lanna.

Kamenný pomník zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty byl postaven r. 1904 podle návrhu Václava Suchomela přímo na Blatech v blízkosti údajného místa, kde byl na břehu Bezdrevského či Soudného potoka Kubata popraven. Ze Zbudova k němu vede zelená značka.

Renesanční dům (též Rožmberský) si jako jediný na netolickém náměstí zachoval původní štíty i další detaily. Od konce 19. století zde shromažďoval JUDr. O. Kudrna své sbírky, které se po II. světové válce staly základem dnešní muzejní exposice.

Železný kříž s mramorovým podstavcem na opukovém kvádru z r. 1824 vytvořen jako poděkování za záchranu života budoucího významného českého průmyslníka Vojtěcha Lanny po ztroskotání lodi na jezu v Horním Lipovsku. Na současné místo přenesen 1852.

Původně goticko-renesanční dům na význačném místě týnského náměstí. V roce 1795 v něm byla zřízena lékárna. Označení U Zlatého orla od 19. století. Lékárna v domě fungovala do 60. let 20. století.

Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil 1696 Filip Emanuel Buquoy. První etapa stavby dokončena 1754. Od roku 1801 schwarzenberský, 1816–17 zvýšen o II. patro a upraven ve stylu pozdního empíru. Pozemková reforma vedla 1924 k jeho prodeji, po roce 1948 jednotka pohraniční stráže. Dnes prázdný.

Renesanční zámek byl gotickou tvrzí, která byla postavena r. 1352. Vilém z Rožmberka dal tvrz r.1559 přestavět na čtyřkdřídlý renesanční zámek. R. 1805 byly provedeny zajišťovací práce, které zabránily sesedání zdí.

Patrně středověké a raně novověké drobné sídlo (dvorec či tvrz). První zmínka je až z r. 1484 (Rynart Pakosta z Libívě). Místo, kde stála, není známo. Hypoteticky lze jen uvažovat o rozlehlé usedlosti č. p. 2, která je zcela přestavěna. Soukromý majetek - nepřístupný.

Barokní lázeňský zámeček z l. 1716-1720 podle P. I. Bayera pro Adama Frant. ze Schwarzenbergu. V l. 1761-1770 přistavěno východní křídlo a r. 1765 samostatně stojící tzv. Židovna. V 19. stol. parkově upraveno okolí (tzv. Adolfův háj). V l. 1995-1996 prodlouženo pravé křídlo. Nyní domov seniorů.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště z pozdní doby halštatské a raného středověku. První hradiště vyrostlo v 6. století před Kristem, konečnou podobu mu dali nejspíše Slované v 9., možná i v 8. století našeho letopočtu. Terénní náznaky (systém valů). Volně přístupné. Cesta k hradišti neznačena.