Turistické cíle v okolí obce Hosín

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště ledvinovitého půdorysu ze starší doby bronzové. Terénní náznaky. Zachováno ve vzácně autentickém stavu bez výraznějšího narušení. Patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Baba a Litoradlice u Purkarce). Nepřístupné (nová obora Poněšice).

Novogotická hřbitovní kaple stojí v ústřední části hřbitova v Mladém, předměstské části Českých Budějovic. Byla postavena v roce 1891. Slouží k poslednímu rozloučení se zemřelými. Není kulturní památkou.

Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Kamenná boží muka z r. 1931 se sochou Panny Marie z r. 1992.

Zaniklá středověká tvrz, jediná písemná zmínka z r. 1409 (rožmberská popravní kniha). Tvrz jako rezidence neměla dlouhého trvání, neboť již poč. 15. stol. sídlili majitelé na hradě Maškovci. Pak sloužila jako obydlí kaplanů. Koncem 17. stol. zbořena. Zbytky tvrze zarovnány před koncem 19. století.

Barokně klasicistní síňová kaple při silnici mezi Velicí a Nákřím. V interiéru nástěnné malby. Nově zrestaurovaná.

Mohutná obdélná zděná kaple, v zadní části s trojbokým závěrem. V průčelí s půlkruhovým vstupem, na bocích po jednom půlkruhovém okně. Krytá sedlovou střechou, v zakončení valbovou, s taškami. Na střeše šestiboká zvonička s cibulovou bání, vrcholící makovicí s křížem.

Zděná kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem na vyšším soklu, vyrovnávajícím nerovnost terénu. V průčelí vstupní, v nadpraží zalomený štukový portál, uzavřený dřevěnými dveřmi; po stranách okénka. Krytá sedlovou, v závěru polovalbovou taškovou střechou. V interiéru na menze soška Panny Marie.