Turistické cíle v okolí obce Hluboká nad Vltavou

Jednopatrová budova s valbovou střechou a s cennými interiéry. Její stáří sahá patrně až do 17. století. Na místě hospodářské budovy na severní straně byla přistavěna nová část podobná té původní, takže tvoří jednotný celek. Památkově chráněná.

Pův. rezidenční dvůr, jako tvrz (dolejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Po prodeji dvora s tvrzí r. 1581 Vilémovi z Rožmberka změněna na poddanskou usedlost. Tvrz byla po navrácení původním majitelům opravena. Slouží v současnosti jako soukromý rodinný obytný dům.

Původně rezidenční dvůr, jako tvrz (hořejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Skoro 300 let patřil cisterciákům ve Vyšším Brodě. Zachovalá tvrz je pěkně opravena. Součástí areálu je bývalý pivovar. Slouží jako penzion (Haberský vrch).

Historická kovárna z roku 1865. Obdélná budova je otevřena v průčelí klasickým půlkruhovým výklenkem otevřené předsíňky; pod trojúhelným okénkem ve vrcholu štítu datace. Krytá sedlovou střechou s taškami bobrovkami; zvonička na střeše novodobá. Majetek obce a slouží SDH Křenovice.

Historický meteorologický sloup s uměleckou výzdobou z roku 1925. Kamenný sloup projektoval a zrealizoval sochař J. V. Dušek z Tábora. V jeho okénku i dnes naleznete meteorologické informace. U paty sloupu je povodňová značka ukazující výšku vody 3. září roku 1888. Technická památka.

Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště ledvinovitého půdorysu ze starší doby bronzové. Terénní náznaky. Zachováno ve vzácně autentickém stavu bez výraznějšího narušení. Patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Baba a Litoradlice u Purkarce). Nepřístupné (nová obora Poněšice).

Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.