Turistické cíle v okolí obce Hluboká nad Vltavou

Mohutná zděná čtyřpodlažní obdélná stavba s průčelním středním rizalitem a rovným štítem flankovaným drobnými věžičkami. Novostavba z r. 1892, rekonstrukce na hotel provedena v r. 2009. Objekt přístupný pro hosty hotelu. Památkově chráněn od r. 1995.

Zaniklý dvůr a tvrz Provod řečená také Prochod připomínána již kolem roku 1300, 1375 povýšena na manský dvůr. Za husitských válek byla tvrz zničena a zbyl jen dvůr. Dnes jsou patrné pouze základy po několika stavení ukryté v lese.

Pův. dům zde stával již v posl. třetině 13. stol. Nynější podoba z r. 1902. Třípatrový nárožní dům se secesní fasádou. V nároží arkýř s věžičkou. Při rekonstr. v l. 1987- 89 objeven původní dřevěný strop z přelomu gotiky a renesance. Nepřístupný, přístup pouze do obchodů v podloubí a v Krajinské ul.

Původní budova báňského úřadu z konce 16. století. Z té doby pochází jeho renesanční podoba. Později rychta. Roku 1772 sídlo Vrchního báňského úřadu. Restaurován r. 1973. V současné době slouží jako obecní úřad.

Původně gotická věž byla postavena ve 14. stol. jako součást hradeb města. Pův. měla vchod ve vyšším patře a její spodní prostor se využíval jako obecní vězení. Upravena v pozdně gotickém stylu v pol. 15. stol., později renesančně a r. 1829 v klasicistním stylu. R. 2000 byla celkově zrekonstruována.

Barokní radnice postavena dle návrhu A.E.Martinelliho v l. 1727-1730. Souměrná třívěžová budova na jihozápadním rohu nám. Přemysla Otakara II. Prostřední věž s hodinami. Na atice v hlavním průčelí sochy 4 alegorií od J.Dietricha. V hlavní místnosti nástropní freska Šalamounova soudu od J.Schőpfa.

Areál bývalé tvrze s hosp. budovami panského dvora. Po skončení funkce tvrze jako rezidenčního sídla došlo po r. 1671 po přechodu do držení knížecího rodu Schwarzenbergů k raně barokní přeměně na hospodářský dvůr. Západně před dvorem je roubená stodola z 18. stol. K tomuto účelu slouží dodnes.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Malá dřevěná rozhledna připomínající myslivecký posed vznikla na jaře 2021. Vyhlídková plošina ve výši pouhých 2,5 m poskytuje daleký rozhled východním směrem k České Kanadě a Českomoravské vrchovině.

Samostatně stojící roubená stodola na kamenné podezdívce, s valbovou střechou s vysokým sklonem. Pochází patrně z 18. století; zachycena bezpečně na mapě stabilního katastru z roku 1831. Hodnotná stavba chráněná památkovým ústavem.

Jan Hőlzl ze Sternsteinu vystavěl asi v r.1590 renesanční zámek. Po r.1620 jej Jan Baltazar Marradas přestavěl. Od r.1768 sloužil vojenským účelům až do 90. let 20. stol. Úpravy prováděné v 18. stol. vojenskou správou.

Barokní kašna z l. 1721 - 26. Konkávně zprohýbaná kamenná nádrž, z jejíhož středu vyrůstá čtyřboký hranol. podstavec s maskaróny ukončený římsou; na níž stojí čtyři atlanti, podepírající mohutnou vápencovou mušli. Na ní pak na podstavci socha Samsona, bojujícího se lvem. Největší svého druhu v ČR.