Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Hloubětín

Novorenesanční musejní budova podle projektu Josefa Schulze (1884) postavená 1885–90 na místě Koňské brány někdejšího novoměstského opevnění. Od roku 1945 postižena řadou devastačních zásahů, jejichž následky má odstranit plánovaná rekonstrukce.

Národní přírodní památka Letiště Letňany byla vyhlášena r. 2005 na trvale udržované travnaté ploše letiště o rozloze 51 ha k ochraně kolonie kriticky ohroženého sysla obecného. V letech kolem r. 2010 zde žilo podle průzkumu až 600 jedinců, po r. 2012 se jejich počet začal snižovat.

Klasicistní kamenný viadukt, druhý nejstarší stojící most přes Vltavu v Praze, z l. 1846–49. Dílo Aloise Negrelliho von Mold-Elbe. S délkou 1110 metrů byl do roku 1910 nejdelším mostem Evropy.

Tzv. nejmenší pražská rozhledna z r. 2014 je součástí geologické zahrady v Dolních Počernicích. Nejde o klasickou rozhlednu v podobě věže, nýbrž jen o kamennou vyhlídkovou plošinu přístupnou po sedmi schodech.

Renesanční palác na místě románského a gotického domu (po r. 1334 v něm bydlel Karel IV.). Renesančně přestavěn po r. 1555 G. Venturou a dále v 90. let. 16. stol. U. Aostalisem. Ve 20. stol. zde byl Dům československých dětí, dnes museum a galerie.

Komplex klášterní nemocnice v pozdně empirovém stylu z let 1851–1856. Ve správě Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského do r. 1948, sestry násilně vyhnány r. 1952. Řád se do nemocnice oficiálně vrátil o 40 let později.

Novogotická budova nemocnice z let 1859–1861 pro pražské obchodní grémium asi dle projektu Bernarda Gruebera. Autorem úprav pro potřeby ortopedické kliniky byl ve 20. letech 20. stol. Bohumil Hypšman. Dnes Ústav normální, patologické a klinické fyziologie. Budova památkově chráněna od r. 1958.

Barokní Nostický palác vznikl v 17. a 18. století na místě bloku starších měšťanských domů. Nyní sídlo ministerstva kultury ČR.

Místo dřevěného Novoměstského divadla postavila svůj palác Pražská bursa dle projektu J. Rosslera (otevřen 24. 2. 1938). Od 1946 sídlo parlamentu (Národní, později Federální shromáždění). Přestavba a nástavba 1964–73, 1995–2009 rádio Svobodná Evropa.

Barokní stavba z roku 1755 od Antonína Kuntze, na místě domů uváděných v r. 1402. Po r. 1421 se zde razily mince. Od r. 1454 patřil královně Janě z Poděbrad. Znovu se v objektu razily mince po r. 1537. Budova výrazně upravena v 18. a 19. stol.

Moderní architekturu na Pražském hradě zastupuje nejviditelněji nová oranžerie, postavená roku 1999 podle projektu Evy Jiřičné na místě zchátralého skleníku východně od Velké míčovny.

Secesní budova podle projektu Osvalda Polívky z roku 1906 vystavěná pro pražskou administrativu v l. 1909–11. Sochařská výzdoba je od Stanislava Suchardy, Josefa Mařatky a Ladislava Šalouna.