Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Hloubětín

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.

Morový sloup v Praze-Troji pochází ze 16. století a upomínal na blízké hroby obětí několika epidemií. Byl zachráněn po r. 1948 pracovníky zoologické zahrady.

Votivní sloup z r. 1715, postaven jako poděkování malostranských radních za ukončení morové epidemie v roce 1713. Autor návrhu je G. B. Alliprandi, autoři plastik J. O. Mayer a F. Geiger. V r. 1772 doplněn plastikami I. F. Platzera.

Na místě dvou starších domů byl s využitím jejich konstrukcí v letech 1713–14 postaven dle projektu Jana Santiniho barokní palác. Střídmou fasádu oživují sochy Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, zejména sousoší Maurů, erbovních figur Morzinů.

Řetězový most císaře Františka Josefa I. byl zkonstruován v l. 1865-68 (arch. návrh R. M. Ordish, W. H. Le Feuvre a Max von Ende). Most byl časem přejmenován na Štefánikův, L. Janáčka a Švermův. Uzavřen r. 1941, demontován v l. 1946-47. Některé jeho části se nacházejí v Národním technickém muzeu.

Jeden z nejvýznamnějších dochovaných mostů předbělohorského období v Čechách. Kamenný most z let 1600 – 1604 je dílem italského stavitele Ettora de Vaccani.

Kamenný most přes potok Výmola byl postaven poč. 19. stol., v období kdy byla v romantickém duchu upravována Škvorecká obora za Jana Josefa I. z Lichtenštejna. Most byl postaven na místě, kde již dříve stával starší můstek. R. 2007 byl zařazen do nemovitých kulturních památek.

Zámek vystavěn koncem r. 1750. Pozdně barokní obdélná jednopatrová stavba. V průčelí plochý jednoosý rizalit ukončený trojúhelníkovým štítem. Při nárožích vertikální pásy rustiky. Okna obdélná v zalamovaném rámci. Budova krytá polovalbovou střechou.

Müllerova vila v pražských Střešovicích je asi nejvýznamnější funkcionalistickou stavbou rakousko-českého architekta Adolfa Loose. Je národní kulturní památkou v majetku hl. m. Prahy. Prohlídky umožňuje Muzeum hl. m. Prahy během celého roku.

Pozůstatky mostu jsou k vidění na zastávce metra Můstek. Most byl postaven v 1. pol. 15. století a vedl přes – dnes již dávno zasypaný – příkop opevnění Starého Města, které bylo zbudováno v 2. pol. 13. století.

Hlavní budova Muzea města Prahy je novorenesanční stavba z let 1896-1898, kterou vyprojektoval Antonín Balšánek. Stojí v parčíku v sousedství magistrály u stanice metra Florenc. Nejatraktivnějším exponátem je proslulý Langweilův model Prahy. V letech 2020-2024 probíhá generální rekonstrukce.

Jediný pozůstatek železné Rudolfovy lávky, která spojovala v letech 1869–1914 před stavbou dnešního Mánesova mostu staroměstské Rejdiště a malostranský Klárov. Hrázděný domek sloužil pro výběrčího mýta, po demontáži lávky jako obytný dům.