Turistické cíle v okolí obce Temelín

Železný kříž s mramorovým podstavcem na opukovém kvádru z r. 1824 vytvořen jako poděkování za záchranu života budoucího významného českého průmyslníka Vojtěcha Lanny po ztroskotání lodi na jezu v Horním Lipovsku. Na současné místo přenesen 1852.

Původně goticko-renesanční dům na význačném místě týnského náměstí. V roce 1795 v něm byla zřízena lékárna. Označení U Zlatého orla od 19. století. Lékárna v domě fungovala do 60. let 20. století.

Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil 1696 Filip Emanuel Buquoy. První etapa stavby dokončena 1754. Od roku 1801 schwarzenberský, 1816–17 zvýšen o II. patro a upraven ve stylu pozdního empíru. Pozemková reforma vedla 1924 k jeho prodeji, po roce 1948 jednotka pohraniční stráže. Dnes prázdný.

Renesanční zámek byl gotickou tvrzí, která byla postavena r. 1352. Vilém z Rožmberka dal tvrz r.1559 přestavět na čtyřkdřídlý renesanční zámek. R. 1805 byly provedeny zajišťovací práce, které zabránily sesedání zdí.

Patrně středověké a raně novověké drobné sídlo (dvorec či tvrz). První zmínka je až z r. 1484 (Rynart Pakosta z Libívě). Místo, kde stála, není známo. Hypoteticky lze jen uvažovat o rozlehlé usedlosti č. p. 2, která je zcela přestavěna. Soukromý majetek - nepřístupný.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště z pozdní doby halštatské a raného středověku. První hradiště vyrostlo v 6. století před Kristem, konečnou podobu mu dali nejspíše Slované v 9., možná i v 8. století našeho letopočtu. Terénní náznaky (systém valů). Volně přístupné. Cesta k hradišti neznačena.

Původně budova Buquoyského zámečku z počátku 18. století. Jedná se o typickou barokní budovu s velkým štítem umístěným nezvykle nad delší průčelí. Objekt později sloužil jako fara, v současnosti se zde nachází klášter řádu Šedých sester. Zámek není přístupný veřejnosti.

Zachovaný lovecký zámeček, vystavěný původně v r. 1902 Schwarzenbergy na šumavském vrchu Boubína, v r. 1931 rozebrán a přestěhován do Staré obory u Hluboké n.Vlt. (zde uváděn jako lovecká chata ve Staré oboře). Kaple sv. Huberta zanikla a byla obnovena. Chovná obora je veřejnosti nepřístupná.

Zaniklá gotická tvrz z počátku 14. století. Sídlo zakladatele starého českého rodu Malovců z Malovic: Bohuslava - Bohuslaus de Malowitz; patřil k nejvíce rozvětveným rodům v českých zemích. Stála v místech dnešních domů č. p. 10 a 11. Poslední zmínka o ní je z roku 1597.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Zbytky opevnění, které bylo postaveno ve 13. století, zvyšováno a zpevňováno bylo až do 17. století. Ze 3 bran a 4 branek se žádní nedochovala. Zachovány bašty a fragmenty hradební zdi, v r. 2006 rekonstruován parkán v místech bývalé Putimské brány.

Původní opevnění z roku 1323 nahradila za vlády Jiřího z Poděbrad nová hradba na severním okraji města, rozčleněná pětibokými baštami. Uprostřed se nacházela brána se dvěma věžemi, zbořená v 19. století. Hradba většinou ukrytá mezi domky.