Turistické cíle v okolí obce Temelín

Socha M. Jana Husa na vysokém podstavci na návsi v malém parčíku z roku 1915; odhalena až v roce 1919, resp. 1921. Podstavec dílem zedníka Matěje Nekoly; návrh podstavce, vnější úpravy a stavba pomníku dílo zdejšího rodáka akademického sochaře Václava Švece.

Pomník obětem 1. světové války na návsi u kostela sv. Havla. Ze světle neleštěné šedé žuly, s odstupněným štítem zakončeným koulí; po stranách dva kamenné projektily. Uprostřed pomníku deska z černé žuly se jmény zemřelých vojáků.

Na severozápadním okraji města Týn nad Vltavou bylo zřízeno neobvyklé přírodovědné muzeum se 6 základními expozicemi, které provozuje obecně prospěšná společnost Semenec. Je přístupné během letní sezóny (duben-říjen) a vytváří programy především pro školy a školky.

Zámek byl přestavěn z nevelkého, staršího hradu po roce 1551 Ondřejem Ungnadem ze Suneku v renesančním slohu. V letech 1711- 1948 patřil zámek Schwarzenbergům. Po zestátnění zde byla škola, později byla budova využívána k rekreaci.

Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.

Dřevěnou rozhlednu (12 m, 450 m n. m.) nechal postavit Obecní úřad Radětice (truhlář Miloslav Dědič) roku 2004. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je vyhlídka na Bechyni (4 km), Radětice, Senožaty a další. Rozhledna stojí na okraji Přírodního parku Plziny a je volně přístupná.

Dvoupatrová budova barokní radnice stojí v severozápadním rohu Velkého náměstí. Byla postavena v letech 1740–65 V. Jermářem, A. Mullerem a F. Fannerem. Autorem sochařské výzdoby je L. Hubert.

Renesanční radnice (čp. 2), pozdně barokně přestavěna po požáru roku 1796. Propojena se sousedním, rovněž renesančním domem čp. 25, zmiňovaným r. 1631. Radnice dnes slouží Městskému úřadu a Městské galerii Art Club.

Areál bývalé tvrze s hosp. budovami panského dvora. Po skončení funkce tvrze jako rezidenčního sídla došlo po r. 1671 po přechodu do držení knížecího rodu Schwarzenbergů k raně barokní přeměně na hospodářský dvůr. Západně před dvorem je roubená stodola z 18. stol. K tomuto účelu slouží dodnes.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Malá dřevěná rozhledna připomínající myslivecký posed vznikla na jaře 2021. Vyhlídková plošina ve výši pouhých 2,5 m poskytuje daleký rozhled východním směrem k České Kanadě a Českomoravské vrchovině.

Samostatně stojící roubená stodola na kamenné podezdívce, s valbovou střechou s vysokým sklonem. Pochází patrně z 18. století; zachycena bezpečně na mapě stabilního katastru z roku 1831. Hodnotná stavba chráněná památkovým ústavem.