Turistické cíle v okolí obce Temelín

Novobarokní kaple postavena na místě původní tvrze (zachovány terénní pozůstatky). Vystavěna r. 1933. Obdélná, s trojbokým uzávěrem a předsazenou hranolovou věží se zvonicí. Krytá sedlovou střechou, nad závěrem trojitě zvalbenou, ve styku hřebenů osazena dvojramenným křížkem. Památkově chráněná.

Návesní kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem, krytá sedlovou, v uzávěru polovalbovou taškovou střechou. V průčelí mohutný hrotitý portál vstupu. Na hřebeni střechy šestiboká zvonička s jehlancovou stříškou. Po pravé straně portálu vstupu kříž na kamenném podstavci. Pozůstatek zaniklé obce.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.

Čtvercová návesní kaple ve stylu selského baroka z 1. poloviny 19. století - datace na kapli 1836. Krytá stanovou střechou s taškami; na ní šestiboká lucerna, kterou završuje cibulová střecha s makovicí a dvouramenným křížem. Památkově chráněná.

Zděná kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem; ve vstupním průčelí hranolová věž se zvonicí a kuželovou střechou s makovicí a dvouramenným křížem. Jediný pozůstatek zaniklé vesnice.

Prosper Berchtold z Uherčic okolo r.1800 přestavěl tvrz na empírový zámek. Uprostřed východního průčelí je plochý rizalit se sloupkovým portikem a nad ním trojúhelníkový štít. U zámku malý park. Ve druhé pol. 20.stol. v něm byly vojenské sklady.

Barokní solnice z r. 1708 od italského stavitele Antonia de Alfieri. Svému účelu sloužila do r. 1830. Poté byla využita jako loděnice (majitel Vojtěch Lanna, později bratři Šílení). Na její fasádě se nalézají zajímavé nástěnné malby.

Pomník v podobě kříže označuje místo bitvy u Záblatí, svedené dne 10.6.1619 mezi stavovskou (rebelskou) armádou, vedenou Petrem Arnoštem z Mansfeldu a habsburskou armádou, vedenou Karlem Bonaventurou Buquoyem.

Památník věnovaný českému mysliteli 15. století zřídila obec Chelčice v někdejší sýpce proti vchodu do kostelního areálu roku 2010. Původní objekt zřejmě z 18. století byl přitom důkladně obnoven a vybaven pozoruhodně architektonicky ztvárněnou exposicí.

Vysoký pamětní kříž na prostranství před zahradou fary, u cesty vedoucí kolem ní ke kostelu sv. Petra a Pavla. Na kamenném čtvercovém soklu, na němž je umístěn kamenný profilovaný podstavec s vysokým železným křížem s korpusem Ježíše Krista a soškou Panny Marie u jeho paty. Datován do roku 1853.

Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.

Zaniklý hrad. R. 1262 zmiň. jako věno Hedviky ze Šaumberka, vdovy po Vokovi z Rožmberka. Zdědil syn Jindřich. R. 1380 držel hrad jako zástavu Vilém z Újezda, r. 1387 opět v maj. Rožmberků. Zánik hradu spojován s tažením husitů r. 1421. R. 1481 pustý.