Turistické cíle v okolí obce Skryje

Prvně zmiň. v pramenech r. 1542 jako tvrz. Od Týřovských z Ensidle ji r. 1619 koupila Markéta Hrobčická z Roupova. R. 1781 ji František Antonín Nostic nechal přestavět na zámek. Od r. 1880 v držení Fürstenberků. Zámek později využíván JZD (zhoršení stavu). V současnosti v soukromém vlastnictví.

Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.

Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.

Hůrky jsou starou hornickou osadou, kde byly od středověku až do první poloviny 18. století těženy drahé kovy. Za třicetileté války byla ves vypálena švédskými vojáky generála Königsmarka. Zemní zbytky po těžebních jamách jsou v lese severně od vsi.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Zbytky gotického, patrně loveckého královského hrádku z poloviny 13. století založeného Václavem I. Již roku 1551 se uvádí jako zřícenina, kdy došlo k jeho skáze se však neví.

Poutní kapli navrhl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Postavena byla někdy v první polovině 18. století ( snad 1735 či 1745) nákladem Jana Václava z Bubna a Litic .Spolu s křížovou cestou a barokní poustevnou tvoří zajímavou dominantu vrchu Kalvárie severně od Radnic.

Hořovickou kapli Panny Marie Loretánské nechal postavit Bernard Ignác Martinic. Dokončena byla za jeho dcery Terezie Františky a vysvěcena byla v roce 1690 (podle jiných pramenů až 1697). Barokní oltář upraven na počátku 18. století.

Gotická obdélná hřbitovní kaple s trojbokým závěrem, gotickými okny a portálem. V kapli je socha sv. Prokopa z konce 14. století a nástěnné malby J. Scheiwla. Byli zde pohřbíváni karlštejnští děkani, kteří od r. 1671 pobývali na zdejším zámečku.

Barokní hřbitovní kaple z roku 1713 byla postavena na louce manželů Duchcovských, na které se od roku 1680 pohřbívaly oběti epidemií. V roce 1835 kapli poškodil požár a již roku 1836 byla nákladem měšťana Václava Vojtěcha Duchcovského opravena. Památkově chráněna je od května 1958.

Pískovcová kašna z druhé poloviny 19. století (snad z roku 1870). Má tvar šestiúhelníku se spodní okosenou a horní profilovanou hranou. Uprostřed je polygonální pilíř ukončený mělkou mísou. Od šedesátých let 20. století sloužila jako květinová mísa. Roku 1992 byla restaurována a obnovena jako kašna.

Budova postavena jako měšťanský dům po r. 1627. R. 1678 získal dům spolu s kostelem Nejsvětější Trojice řád theatinů. Těm patřil do r. 1684. Po nich zde do roku 1950 sídlili františkáni. Budova přestavěna po požáru v r. 1782 Nyní Základní umělecká škola Josefa Slavíka.