Turistické cíle v okolí obce Otěvěky

Farní kostel sv. Petra a Pavla z konce 13. století, renesančně přestavěný 1575–1581 Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie rodiny Greisbecků z Griesbachu.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1706-1708 nahradil gotickou stavbu zničenou požárem r. 1610. Z barokního vybavení vyniká oltář s obrazem Černé madony, kopií obrazu Madonny della Lettera v sicilské Messině, tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého a kazatelna. Kostel není v současnosti využíván.

Jednolodní kostel sv. Petra a Pavla na místě zřejmě románského opevněného kostela, raně barokní z r. 1686, na půdorysu kříže, s věží na západě. V r. 1725 rozšířen, oprava v r. 1934. Na hřbitovní zdi sochy, barokní fara v sousedství.

Gotický kostelík ze 13. století uprostřed polí pod vesnicí Dolany byl za josefínských reforem zrušen a od té doby se měnil ve zříceninu. Kolem roku 2005 získal novou střechu.

Kostel v Milíčově byl původně gotický, poprvé připomínaný roku 1350. Po obou stranách brány na hřbitov jsou dvě náhrobní desky s erby. Kostel byl v 17. století přestavěn a dnes postupně chátrá.

Gotický kostel postavený před polovinou 14. stol. (první zmínka 1358). V l. 1730–1732 objednal opat plaského kláštera Evžen Tyttl přestavbu kostela ve stavebnímn stylu barokní gotiky u dvorního architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavitelem O. Kondel.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Barokní kostel z r. 1731 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s pravoúhlým presbytářem a dvěma bočními prostorami. Centrální prostor a presbytář zaklenuty plackami, kruchta a boční prostory valeně. Vybavení soudobé.

Dominantu Nahořečic tvoří kostel, postavený v 18. stol. místo staršího, připomínaného před 1359. Upraven 1803, důkladně obnoven v posledních letech včetně využití starých náhrobků k sestavení památníku občanů, postižených katastrofami 20. stol.

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.

Kostel sv. Vavřince v Kožlanech stojí na východním okraji, mimo jádro městečka. Byl původně gotický, z této doby se dochoval presbytář, barokní podobu získal po požáru roku 1769. Býval obklopen hřbitovem a dodnes je využíván k duchovním účelům.

Kostel sv. Vavřince byl postaven v pseudogotickém stylu v 19. století na místě staršího svatostánku, připomínaného jako farní roku 1356 a také 1680. Jeho dipozice je jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem na východní straně.