Turistické cíle v okolí obce Otěvěky

Barokní poutní kaplička Panny Marie Altöttingenské byla postavena snad poč. 18. stol. spolu s loveckým zámečkem Sv. Hubert, který postavili Černínové z Chudenic. R. 2004 byla kaple opravena. Kaple bývala nejoblíbenějším poutním místem v okolí a tradice poutí přetrvávala ještě po 2 sv. válce.

Žulové skalní útvary – geologická i historická zajímavost poblíž Lubence u silnice I/6, spojující Prahu s Karlovými Vary. Cvičební horolezecký terén. Na skalnatém temeni znatelný kruhový příkop, patrně pozůstatek po strážišti zdejší obchodní stezky.

Cisterciácký klášter zal. r. 1144 kníže Vladislav II. R. 1421 byl vypálen husity. V l. 1628–1740 barokně přestavěn (arch. J. B. Santini, K. I. Dientzenhofer). R. 1785 zrušen (josefínské reformy). Od r. 1826 v majetku kancl. Metternicha, po r. 1945 zestátněn. Od r. 1995 je Národní kulturní památkou.

Na ploše západní části hradního areálu byl v 70. letech 17. století zřízen klášter řádu servitů s kostelem Panny Marie. Klášter zanikl za vlády Josefa II. a kostel převzal funkci farního od starší svatyně (sv. Matouše) v sousedství.

Hlavní hospodářský dvůr cisterciáckého kláštera v Plasech byl zřízen přímo u klášterního kostela a prelatury. Jeho současná podoba je barokní, existuje však zřejmě od vzniku kláštera ve 12. století. Objekty jsou opuštěny a rychle podléhají zkáze.

Zámek nechal vystavět na místě starší vyhořelé tvrze r. 1724 Jiří Olivier hrabě Wallis z Carringhmain. Později byl jeho synem Štěpánem vedle starého zámku postaven zámek nový. Od roku 1954 je zde zřízen Domov důchodců.

Novogotický evangelický kostel v Oráčově byl postaven roku 1902 podle návrhu stavitele Josefa Schindlera z Podbořan. Náklady na stavbu uhrazeny z větší části evangelickou nadací Gustava Adolfa ze Šlesvicko-Holštýnska. Zvony daroval továrník M. Ludersdorf, hlavní oltářní obraz Franz Kraus z Jesenice.

Zaniklý kostel Jména Panny Marie ve Velečíně byl postaven jako pseudogotický v 19. století, byl jednolodní s polygonálním presbytářem. Roku 1971 byl zbořen a na jeho místě byla postavena budova obecního úřadu. Zachovala se pouze hranolová věž.

Chátrající hřbitovní kostel. Jako farní je uváděn již před rokem 1389. Ve druhé polovině 19. stol. byl upraven v pseudorománském slohu. Dnes ve velmi špatném stavu, hřbitov je také neudržovaný s otevřenými hroby.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící ve Strojeticích byl poprvé připomínán roku 1357. Pravděpodobně měl gotickou podobu, ale roku 1634 byl zničen požárem. Později v roce 1701 byl vystavěn v barokním slohu. Znovu obnoven byl roku 1834. Dnes je ve špatném stavu.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je poprvé připomenut ve 14. století, dnes barokní z roku 1715 postavený Janem Josefem z Valdštejna, opravený v letech 1720–24, potom ještě 1876, 1935, 1937.

Na místě původního gotického kostela ze 14. století, na východním okraji města, byla v r. 1722 postavena jednolodní orientovaná barokní novostavba s osovou dispozicí, s hranolovou věží na západní straně. Kostel prošel do 19. století několika úpravami, které však nesetřely jeho barokní vzhled.