Smírčí kříže v Jesenici stály původně u zrušené cesty od Kosobodů k Račímu hradu, později byly z bezpečnostních důvodů přemístěny před místní muzeum. Pocházejí snad z období reformace.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Drahouš
Pozůstatek gotické tvrze ve vsi, která patřila vladykovi Sulislavovi a pak rytířům ze Šlovic. V polovině 16. století již pustá, dochováno kruhové tvrziště v lese.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rabštejn nad Střelou
Pískovcové sousoší Krista s dítětem na esovitě rozšiřovaném soklu, bohatě zdobeném rostlinným motivem. Na horním čele nad deskou pokračujícím soklíku reliéfní korunka a pod ním dvojznak Pöttingský a Manderscheidský. Pozdně barokní z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněno.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rabštejn nad Střelou
Barokní plastika z hrubozrnného pískovce na kraji cesty, datovaná do roku 1714. Na vysokém členitém soklu s reliéfním nápisem osazena socha světice. Příklad dotvářející charakter městečka. Památkově chráněná.
Barokní socha svatého Jana Nepomuckého v podživotní velikosti z roku 1749 stojí na výrazném žulovém balvanu. Socha je vytesána z pískovce, byla zrestaurována v roce 2012. Není zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.
Socha světce u lesní cesty z Petrohradu do Jesenice byla zhotovena roku 1748. Na bohatě členěném hranolovém soklu stojí socha kněze v rochetě, s biretem a pěti hvězdami kolem hlavy držící v rukou kříž. Dnes je nově restaurovaná a dobře viditelná.
Barokní sousoší sv. Peregrina Laziosi bylo postaveno r. 1761 v lese při silnici ze Žihle do Rabštejna nad Střelou na náklad hraběte Maxmiliána Václava Lažanského, majitele panství Manětín, Rabštejn nad Střelou a Lubenec, jako projev vděčnosti za uzdravení z těžkého zranění po pádu z koně.
sakrální památky - kaple, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrohrad
Zaniklý raně barokní špitál s kaplí Nejsvětější Trojice byl postaven z popudu Heřmana Jakuba Černína v letech 1650–52. V neobvyklé dispozici obklopovaly obdélnou kapli obytné místnosti pro nemocné. Po válce chátral a kolem roku 1980 byl zbořen.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílenec
Skromná zřícenina hradu. Založen před r. 1363 pány ze Šanova, páni ze Šprymberka zde sídlí do husit. válek. Po r. 1464 Janem z Doupova připojen k Petrohradu, 1483 uváděn jako pustý. Dochovány malé zbytky zdí, terénní relikty budov, příkopy a valy.
