Turistické cíle v okolí obce Sedlčany

Renesanční sýpka je posledním pozůstatkem tvrze, která zde stávala. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, není tedy jasné, kým a kdy přesně byla postavena. Sýpka bývala součástí hospodářského zázemí tvrze a byla postavena v 2. pol. 16. stol.

Zaniklý hrad. Zmiň. r. 1348 v pred. Jindřicha ze Stajic. Před r. 1399 sídlo loupežníků. R. 1406 dobyt Herbartem z Kolovrat a Petříkem, purkr. Lehnickým – škodili odtud Rožmberkům – násl. další dobytí hradu. Opuštěn tehdy či brzy poté. R. 1531 pustý.

Pozůstatek technické památky – barokní koželužny Josefa Nádherného z 2. poloviny 18. století, zakomponovaný do novostavby průmyslového areálu. Z původní barokní stavby se zachovalo průčelí s vysokým zvlněným štítem.

Původně renesanční budova staré radnice vybudována v 16. století. Radnice několikrát vyhořela a její vzhled se v důsledku pozdějších oprav a přestaveb zásadně změnil. Nyní zde sídlí Městské muzeum Sedlčany.

Tvrz Staré Mitrovice souvisí s historií rodů Vratislavů z Mitrovic a Mitrovských z Nemyšle. Ves je zmiňována 1387, tvrz r. 1432. Od r. 1670 vlastní pustnoucí tvrz Vratislavové z Mitrovic. Definitivně zanikla po r. 1736. Na tvrzišti stojí dům čp. 6.

Tvrz ze 14. st., doložena r. 1510 za Dobešů z Vesec. Po nich Knín drželi Myslíkové z Hyršova, Ježovští z Lub, Vratislavové z Mitrovic a od r. 1669 křížovníci. S tvrzí bývá ztotožňována sýpka/sladovna, podle posledních výzkumů je však až raně barokní a tvrz lze snad hledat v budově dnešní fary.

Zámek byl postaven nebo vznikl přestavbou starší tvrze v 18. stol. Roku 1945 byl zámek znárodněn a byl dán k užívání státnímu statku. Dnes slouží zámecká budova k obytným účelům.

Barokní zámek s parkem a výklenkovou kaplí sv. Floriána. Původně tvrz, přestavěná v 18. století na barokní zámek; upravován v r. 1924 arch. Dlabačem. Patrový zámek na obdélném půdorysu, s ozdobnou štukovou fasádou, krytý valbovou střechou s vížkou. Soukromý majetek - nepřístupný. Památkově chráněný.

Patrový barokní zámek s obdélným půdorysem přestavěný zřejmě z původní tvrze, ze 17. stol. v hospodářském dvoře. Stavebník neznámý. Prvními majiteli byli Břekovci z Ostroměře. Od roku 1853 byl majitelem Suchdola dr. František Ladislav Rieger

Barokní zámek ze 17. století. Budova byla původně dvojkřídlá, ve tvaru písmene L. V roce 1956 vyhořelo západní křídlo s kaplí a už nebylo obnoveno. Vlastní jej rodina spisovatelky Fan Vavřincové.

Bývalá klasicistní synagoga (čp. 66) postavena v l. 1864–69 podle projektu Františka Smrta. K bohoslužbám sloužila do II. svět. války. V 70. letech 20. stol. byla upravena na kanceláře a byty JZD. Dnes obytný dům.

Radikálně přestavěná budova bývalé synagogy, postavené v 19. století. Poté, co roku 1901 vyhořela, byla přestavěna na obytný domek, který je užíván k bydlení dodnes.