Turistické cíle v okolí obce Lovčice

nebo vyberte

Lovčice

Středočeský kraj,  Příbram  (PB)
Nalezeno celkem 140 záznamů, 7 / 12 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Martinice
485.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj
Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.
 Měšetice
407.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Středočeský kraj, Měšetice
Zaniklá tvrz. Měšetice se prvně zmiňují r. 1350, jméno je pravděpodobně odvozeno z osobního jména Měšata. Ze zdejších pánů se přímo zmiňují r. 1350 Ješek, r. 1392 Přibík a po něm Mikuláš. Rod držel tvrz do 2. pol. 15. stol., někdy potom byla tvrz opuštěna a zanikla.
 Miličín
617.0 m. n.m.
zámek, přestavěno, volně přístupno, Středočeský kraj, Miličín
Renesanční panský dům Rožmberků byl r. 1696 Küenburgy přestavěn na barokní zámek. Sídlem vrchnosti do r. 1732, po požárech r. 1749 a 1834 zčásti přestavěn, zčásti zbořen. Dnes nevýrazná patrová budova bez slohových znaků.
 Miličín
630.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, není známo, Středočeský kraj, Miličín
Kde hrad stával, nelze přesně zjistit. Asi prvním držitelem byl v letech 1283–86 Vilém z Miličína. Hrad nejspíše zanikl za husitských válek a správa panství byla přenesena před polovinou 15. století na hrad Choustník.
 mohyla a alej Josefa Suka
410.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Křečovice
Na severovýchodním okraji obce Křečovice se nachází Sukova alej, vedoucí souběžně se silnicí do Strážovic. Zvolna stoupá k Sukově mohyle. Mohyla i alej pocházejí z r. 1938 a nesou jméno nejslavnějšího křečovického rodáka, hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935).
 morová kaplička
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Sedlec-Prčice
Raně barokní obdélníková kaplička na místě morového hřbitova z r. 1680. Zdobí ji obraz Panny Marie Svatohorské ze 17. století. Bývala v ní pozdně gotická socha Madony z počátku 16. století, snad od Mistra Zvíkovského oplakávání.
 Nadějkov
535.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Nadějkov
Antonín Ferdinand Feuerstein r.1781 přestavěl původní tvrz na barokní zámek. Vratislavové z Mitrovic po r.1863 provedli vnitřní úpravy. Zámek je jednopatrový trojkřídlý, hlavní část protáhlá, boční křídla krátká. Po r.1989 vrácen do soukromých rukou.
 Nalžovice
333.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Nalžovice
Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Posledními majiteli byl rod Schwarzenbergů, kterým byl zámek zkonfiskován. Stát zde zřídil domov důchodců a od roku 1986 ústav sociální péče pro mentálně postižené dívky.
 Nalžovické Podhájí
370.0 m. n.m.
Na Hradišti, Na Hradě
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Nalžovické Podhájí
Nepatrné pozůstatky opevnění se nacházejí na návrší, pocházejí z konce 10. stol. a souvisí s rozšiřováním moci Přemyslovců. Hradiště bylo opevněno dřevohlinitou hradbou, jejíž čelo kryla kamenná plenta z nasucho poskládaných kamenů a sotva znatelný příkop. Zaniklo v důsledku mohutného požáru.
 národní přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály
380.0 m. n.m.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Nalžovické Podhájí
Národní přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 72/2008 Sb. na území, které bylo různými formami chráněno již od r. 1933. Její území zpřístupňuje ve velmi náročném terénu naučná stezka, obnovená r. 2010.
 Nedrahovice
377.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zřícenina, nepřístupno, Středočeský kraj
Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.
 Nemyšl
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Nemyšl
Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu r.1662 přestavěl tvrz na barokní zámek. V r.1822 byl Janem Václavem Kazimírem Deymem upraven empírově. Po r.1945 sídlil na zámku dětský domov, dnes prázdný.