Turistické cíle v okolí obce Dobrohošť

Použití predikátu z Obděnic je již z r. 1219 a týká se starší tvrze. Existence mladší tvrze až za Jana z Jedlice, majitele r. 1452. První zmínku o existenci máme až z r. 1593, kdy zde probíhá stavební činnost Jakuba Krčína z Jelčan. Jeho zeť o ně přichází po konfiskacích a přechází na Lobkowicze.

Atypický balvan označovaný jako obětní kámen s řadou proláklin. Nejvyšší místo sahá zhruba 135 cm nad okolní terén, prostornou svrchní plochu doplňují tzv. obětní mísy.

Mladší renesanční tvrz, poprvé zmíněna r. 1563 už jako pustá, později upravena na barokní sýpku, dnes patrová budova krytá valbovou střechou. Na JZ nároží jsou dnes zbytky renesančních psaníčkových sgrafit.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v druhé polovině 16. století. Majitelé se často střídali, a tak má zámek bohatou historii. Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes vypadá opuštěně a je pravděpodobně bez využití.

Zříceniny hradu ze 14. st. Poč. 15. st. zpustlý, obnoven husity po r. 1424, dobyt a vypálen r. 1428 a 1435. R. 1450 znovu obnoven. R. 1471 neúspěšně obléhán. Zpustl před r. 1542. V neprostupném terénu dochovany zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.

Památník Josefa Suka je umístěn v jeho letním domku v rodných Křečovicích. Domek postavil r. 1895 otec slavného hudebního skladatele a houslisty. Rodina ho i se zařízením pak r. 1951 odkázala státu. Nyní je ve správě Národního muzea-Českého muzea hudby.

Původně tvrz, přestavěná po r. 1650 na barokní jezuitskou rezidenci. Po zrušení řádu v r. 1773 ji spravoval studijní fond, od r. 1806 byla v šlechtických rukou. V 19. stol. přestavěna na novogotický zámeček. Dnes sídlo obecního úřadu.

Gotická tvrz v písemných pramenech nedoložena, postavena někdy v 15. stol. Vesnice zmíněna r. 1336, kdy ji koupil milevský klášter, později v majetku Lobkowiczů. V 17. stol. tvrz přestavěna na sýpku, dnes v soukromém vlastnictví.

Tvrz není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla nejpozději v 2. pol. 14. stol., neboť r. 1380 se odtud píše Markéta, r. 1396 Markvart a kolem r. 1400 Vyšata. Od 15. stol. patřily Pořešice k Vysokému Chlumci a patrně nebyly dál využívány jako sídlo. Dnes je tvrz v soukromém vlastnictví.

Poutní kostelík postaven roku 1549 v místech obce Marky. Obec zanikal za třicetileté války, kostelík s poustevnou sloužil do roku 1786, kdy byl zrušen, odsvěcen a přestavěn na myslivnu. Dnes je areál opuštěný a chátrá.

Původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou tvrze za Adama Voračického. Rytíř Jan Vít Malovec z Malovic jej nechal v l. 1740–50 barokně přestavět. V 19. století byl několikrát klasicistně upraven. R. 1924 jej kupuje J. Hásek, kterému byl po válce znárodněn. Dnes v držení potomků ing. Háska.

Pozůstatky větrného mlýna holandského typu patrně z 1 pol. 18. století. V provozu byl do konce 18. století. Poté jej majitel nechal z důvodu nepotřebnosti zpustnout.