Turistické cíle v okolí obce Vysoký Chlumec

nebo vyberte

Vysoký Chlumec

Středočeský kraj,  Příbram  (PB)
Nalezeno celkem 148 záznamů, 9 / 13 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Pořešice
tvrz, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Pořešice
Tvrz není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla nejpozději v 2. pol. 14. stol., neboť r. 1380 se odtud píše Markéta, r. 1396 Markvart a kolem r. 1400 Vyšata. Od 15. stol. patřily Pořešice k Vysokému Chlumci a patrně nebyly dál využívány jako sídlo. Dnes je tvrz v soukromém vlastnictví.
 Poušť sv. Marka
Vysoký Chlumec
sakrální památky - kaple, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Středočeský kraj
Poutní kostelík postaven roku 1549 v místech obce Marky. Obec zanikal za třicetileté války, kostelík s poustevnou sloužil do roku 1786, kdy byl zrušen, odsvěcen a přestavěn na myslivnu. Dnes je areál opuštěný a chátrá.
 Prčice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Sedlec-Prčice
Původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou tvrze za Adama Voračického. Rytíř Jan Vít Malovec z Malovic jej nechal v l. 1740–50 barokně přestavět. V 19. století byl několikrát klasicistně upraven. R. 1924 jej kupuje J. Hásek, kterému byl po válce znárodněn. Dnes v držení potomků ing. Háska.
 Příčovy
370.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Příčovy
Pozůstatky větrného mlýna holandského typu patrně z 1 pol. 18. století. V provozu byl do konce 18. století. Poté jej majitel nechal z důvodu nepotřebnosti zpustnout.
 Příčovy
195.0 m. n.m.
zámek, chátrající, není známo, Středočeský kraj, Příčovy
Nevelký barokní obdélný jednopatrový zámek s mansardovou střechou postavil l. 1712–1714 Ferdinand z Gambsenbergu. V l. 1805–1925 majetkem Lobkoviců, od pozemkové reformy r. 1923 v soukromých rukou. V severní části se nachází kaple sv. Vojtěcha.
 Radíč
283.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Radíč
Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze (14. stol.) v 2. pol. 17. stol. Zámek vystřídal řadu majitelů, r. 1949 byl zestátněn a sloužil jako depozitář památkového ústavu. V 80. l. 20. stol. část. opraven. R. 2003 vrácen v restituci, prodán. Dnes je v majetku spol. Kavalen Beta a je postupně opravován.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Sedlec-Prčice
Historizující budova nové prčické radnice je z roku 1884. Jejim autorem je zednický a tesařský mistr ze Sedlce Josef Schreiber. Věžní hodiny jsou dílem pražského hodináře Josefa Plesnivého z roku 1885. V budově dnes sídlí městský úřad.
 Skalní brána
485.0 m. n.m.
Kotýřina
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kovářov
Přírodní výtvor vznikl bochníkovitým zvětráváním amfibolicko-biotitické porfyrické žuly typu Čertova břemene. Tvoří jej tři balvany o rozměrech od 3,5 m do 1,2 m, výška průchodu je cca 1,6 m, délka téměř 4 m. Leží na naučné stezce Kovářovsko.
 Skrýšov u Sedlčan
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Skrýšov
Barokní zámek postavený na místě tvrze v roce 1762 Norbertem Kfelířem ze Zakšova. Od roku 1843 se stal zámek občasným sídlem Lobkoviců, byly zde zařízeny interiéry a u zámku byla založena zahrada. Dnes majetek herce Karla Rodena.
 špitál
487.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Kostelec nad Vltavou
Špitál postaven roku 1762. Jedná se o jakýsi starobinec poskytující útulek nemocným, zestárlým a práce neschopným kosteleckým lidem. Na všechno co se ve špitálu dělo dohlížel místní farář. V současné době je v bývalém špitále umístěno místní muzeum.
 špýchar
380.0 m. n.m.
tvrz, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Solopysky
Renesanční sýpka je posledním pozůstatkem tvrze, která zde stávala. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, není tedy jasné, kým a kdy přesně byla postavena. Sýpka bývala součástí hospodářského zázemí tvrze a byla postavena v 2. pol. 16. stol.
 Stajice
466.0 m. n.m.
Stejc
hrad, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Maršovice
Zaniklý hrad. Zmiň. r. 1348 v pred. Jindřicha ze Stajic. Před r. 1399 sídlo loupežníků. R. 1406 dobyt Herbartem z Kolovrat a Petříkem, purkr. Lehnickým – škodili odtud Rožmberkům – násl. další dobytí hradu. Opuštěn tehdy či brzy poté. R. 1531 pustý.