Turistické cíle v okolí obce Hvožďany

Částečně přestavěná zrekonstruovaná dvoupatrová budova renesanční tvrze tvořící západní část dvora z 1. pol. 16. st. Původně součást zvíkovského manství, po r. 1577 se osada i dvůr staly za Voršily Vrábské z Bukova součástí sousedních Drahenic.

Litinový kříž napodobuje dřevěný kříž z bukových klád svázaných provazem. R. 1870 jej dal vztyčit arcibiskupský lesmistr a vynálezce K. D. Gangloff na svém oblíbeném místě v lese. Kříž je zasazen v žulovém kvádru, který spočívá na nízké kamenné mohyle.

Dnes jsou viditelné pouze terénní náznaky po zaniklém hrádku, především oválný hluboký příkop s následným valem. Historie hradu není známá. Plnil zřejmě funkci strážního či opěrného opevněného bodu v blízkosti hradu Třemšín.

Hrad založil pravděpodobně Heřman z Homberka z rozrodu Buziců, připomínaný v r. 1284. V zimě 1406/07 byl hrad dobyt královským vojskem jako potrestání za loupeže. V 70. letech 15. stol. je hrad popisován již jako pustý.

Dvoupatrová renesanční tvrz s mansardovou střechou, připomínaná r. 1524 za Hostišovských z Jelenova; po r. 1646 i se vsí součástí drahenického panství. R. 1771 získala po přestavbě na sýpku současnou podobu. Místy patrná psaníčková sgrafita.

Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.

Zbytky tvrze pojmenované po údajném vladykovi Hrochovi, který zde snad mohl sídlit ve 13. st. První jistá písemná zmínka až z r. 1543, kdy již byla tvrz pustá. Dochovaly se pouze zbytky obvodového zdiva paláce do výše prvního až druhého patra.

Zaniklá tvrz Vranovských z Valdeka, zchudlé větve významného rodu Buziců, ze 14. stol.. V 15 stol. připojena k Rožmitálu, zanikla zřejmě požárem během 16. století. Doposud jsou dobře patrné její terénní pozůstatky obdélného tvaru chráněné příkopem.

Na byty přestavěná budova sídla, které v 1. pol. 16. st. (první zmínka z r. 1542 za Koupských z Břízy) nahradilo původní blíže neznámou gotickou tvrz. Od r. 1666 ves připojena pány z Mitrovic ke lnářskému panství. Dochována kamenná erbovní deska.

Jesuité budovali své sídlo v Březnici s podporou pobělohorského majitele panství Přibíka Jeníška z Újezda v letech 1638–51 nejprve jako residenci, od roku 1651 jako kolej. Po zrušení řádu 1773 sem přenesena fara z Bubovic, kam město předtím spadalo.

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.

Kamenný kříž stojí na balvanu u břehu Závišínského potoka. Označuje místo utonutí dvou chlapců při povodni v dubnu 1829. Cenný doklad drobné lidové architektury. 1 m vysoký rovnoramenný kříž s kruhovým středem a rozšiřujícími se klínovými rameny. Od r. 1958 je na seznamu kulturních památek.