Turistické cíle v okolí obce Hrabyně

Barokní šlechtický městský palác vystavěný v letech 1731 až 1733 Karlem Josefem Ragojským z Rohožníku jako jeho opavské sídlo. Po požáru v r. 1758 opraven Maxmiliánem Jindřichem Sobkem z Kornic. Dnes sídlo soukromé firmy.

Sousoší z r. 1967 od ak. sochařky J. Lukešové a ak. sochaře V. Kýna, věnované opavskému rodákovi, básníku Petru Bezručovi ke stému výročí narození.

Poměrně výrazně narušené větší tvrziště vzdálené 1,5 km jz. od centra obce, v lese zvaném Palesek. Znatelný porušený pahorek jádra lokality, část valu a příkopu. Existuje předpoklad jejího založení bratry z Frýdlantu v průběhu 14. století.

Kuželovitý pahorek vodní tvrze obklopené předhradím uprostřed rybníčku v centru obce. Tvrz z počátku 15. století přestala být obývaná koncem 16. století.

Středověká vodní tvrz ze 14. stol., označována též jako hrad, ve 2. pol. 16. stol. přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek. Roku 1785 přeměn v pivovar. Zámek byl v 80. letech 20. stol. do základů stržen. Dochován jen krátký úsek valů a rybník.

Nevelká kovová rozhledna, nazvaná Stříbrná věž, je součástí volnočasového areálu Skalka Family Park v sousedství západního okraje Ostravy. Byla postavena r. 2021. Na její vyhlídkovou plošinu ve výši 10,5 m vede 51 schodů. Výhled z věže je lokální.

Vznik zámku je spjat s parcelací sucholazeckého dvora počátkem 19. století, kdy si Alois Koppert nechal postavit nové sídlo nazývané zámek. V r. 1921 byl zámek zabrán československým státem a r. 1931 prodán Antonínu Hanákovi, jehož dědicům patří upravený zámek dodnes a je využíván k bydlení.

Pův. vodní tvrz prvně doložena r. 1553. Již o 20 let později ztratila význam panského sídla a nadále byla využívána jako hospodářská budova, zejména sklad. Tomuto účelu slouží i v současnosti, kdy je soukromým majetkem.

Novější opavská synagoga postavená v maursko-orientálním slohu podle projektu J. Gartnera v letech 1895–96 byla vypálena během tvz. Křišťálové noci v roce 1938.

Dnes zaniklý zámek byl původně tvrzí kterou v letech 1684-97 nechal v barokní zámek přestavět Václav Leopold Gussnar z Komorné. Po válce zámek zchátral, a 1958 byl zbořen.

Postaven pro správu panství bíloveckého v letech 1767 – 69. Třípodlažní částečně podsklepený dům s mansardovou střechou se dochoval zhruba v podobě, v jaké vznikaly úřednické domy pokročilého novověku. Objekt využívá Muzeum Novojičínska.

V roce 1424 se na území obce připomíná vodní tvrz. Její pozůstatek v dolní části obce je evidován jako archeologická lokalita datovaná do období přelomu 13. a 14. stol. až konec 15. století.